3.2.2023 | Svátek má Blažej


BRUSEL: Minulý týden v EU (44)

30.11.2022

EU není nadšena z výsledků klimatické konference v Šarm aš-Šajchu. Komise navrhla mechanismus pro regulaci cen plynu. Europoslanec Legutko pronesl kritický projev na adresu Evropského parlamentu. Nový evropský Bauhaus jde do lesů.

Konference OSN o změně klimatu (COP27) v Šarm aš-Šajchu neskončila minulý týden právě tak, jak by si unijní orgány představovaly. Je to zřejmé mimo jiné ze závěrečného projevu Franse Timmermanse na konferenci, z prohlášení předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové po skončení akce a z vyjádření delegace europoslanců (vše 20. 11.). Ukazuje se, že Unie se svými přepjatými klimatickými ambicemi ve světě zůstává příkladem, který není téměř nikým dalším následován. (Podrobněji k tomuto tématu v článku Se Zeleným údělem jako kůl v plotě.)

Pondělí 21. listopadu
Komise navrhla stručný akční plán EU pro zvládání migrace v centrálním Středomoří, a to v návaznosti na nárůst počtu příchozích v této oblasti. Dokument předpokládá mimo jiné větší spolupráci se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi a posílené provádění dobrovolného mechanismu solidarity.

Komise přeložila návrh Aktu o interoperabilní Evropě. Tento předpis ve formě nařízení by měl zavést opatření pro rozvoj přeshraniční interoperability sítí a informačních systémů, které používají orgány veřejné správy, a to v zájmu zajištění přeshraničního fungování veřejných služeb.

Úterý 22. listopadu
Evropský parlament s menším zpožděním slavil 70 let od prvního zasedání svého dávného předchůdce, totiž Společného shromáždění Evropského společenství uhlí a oceli (k němuž došlo 10. 9. 1952). Předsedkyně Roberta Metsolaová přitom uvedla, že dnes více než kdy jindy EP „prosazuje demokratický hlas občanů a demokratické evropské hodnoty“. S pozoruhodným projevem ovšem vystoupil především polský europoslanec Ryszard Legutko, který fungování EP ostře zkritizoval (více k tomu v článku Dvě minuty moudrých slov v Evropském parlamentu).

Komise navrhla mechanismus pro regulaci cen plynu. Cenový strop se má týkat virtuálního obchodního uzlu TTF v Nizozemsku, který je nejdůležitějším tržištěm této komodity. Opatření by mělo platit od 1. ledna 2023, zatím jeden rok.

Komise předložila tzv. podzimní balíček evropského semestru. Evropský semestr je cyklus koordinace hospodářských, fiskálních a sociálních politik a politik zaměstnanosti v rámci EU. Balíček obsahuje mimo jiné roční analýzu udržitelného růstu, stanoviska Komise k návrhům rozpočtových plánů členských států eurozóny nebo doporučení Komise členským státům eurozóny na období 2023–2024 k tématům, která ovlivňují fungování eurozóny jako celku.

Středa 23. listopadu
Evropský parlament přijal rezoluci, ve které označil Rusko za stát, který podporuje terorismus a který používá teroristické prostředky.

Čtvrtek 24. listopadu
Rada EU ve složení ministrů pro energetiku projednávala návrhy opatření k řešení energetické krize. Došlo k dohodě o návrhu, které zavádí mechanismus společných nákupů plynu a posiluje solidární opatření pro případ nejvyšší plynové nouze a návrhu nařízení k vytvoření rámce pro urychlenou výstavbu obnovitelných zdrojů. Konečné přijetí těchto návrhů ovšem závisí na dohodě o cenovém stropu na plyn (viz úterní návrh Komise), kde zatím nepanuje shoda. Další jednání k tomuto tématu by mělo proběhnout 13. prosince.

Blízko Helsinek se konala akce New European Bauhaus goes into the Woods. Různí veřejní činitelé převážně ze skandinávských a pobaltských zemí a z unijních institucí zde spolu s architekty, lesníky a dalšími diskutovali na téma, jak zapojit do projektu Nového evropského Bauhausu (NEB) lesní hospodářství. Připomeňme, že NEB je projekt, který má vnést do klimatické politiky EU kulturní a tvůrčí rozměr (více k němu v dílu 2 tohoto seriálu). Ursula von der Leyenová ve svém projevu na akci oznámila, že bude vytvořena Akademie NEB.

Komise zveřejnila výsledky sedmého kola svého hodnocení fungování Kodexu chování proti nenávistným projevům online (k jeho počátkům v roce 2016 blíže v mém článku Bruselský náhubek). Tentokrát se Brusel mračí – IT společnosti se prý v boji proti „hate speech“ nečiní tak, jak by měly.