EU zahájí přístupová jednání s Ukrajinou a Moldavskem. Rada a EP uzavřely diskusi o velkém množství legislativních návrhů. Komise hrozí svou holí „právního státu“ už i Slovensku.

Předvánoční legislativní smršť

Vyjednavači Rady a Evropského parlamentu uzavřeli tento týden diskusi o velkém množství legislativních návrhů, aby před Vánoci „vyčistili stůl“. Mezi nejvýznamnější položky patří následující:

• návrh reformy trhu s elektřinou, která má prý za cíl zajistit, aby ceny elektřiny byly méně závislé na volatilních cenách fosilních paliv, chránit spotřebitele před prudkými nárůsty cen, urychlit zavádění energie z obnovitelných zdrojů a zlepšit ochranu spotřebitele;
• návrh směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti (z oblasti tzv. ESG), podle které se velké obchodní společnosti budou muset zabývat identifikací, prevencí a odstraňováním nebo zmírňováním nepříznivých dopadů svých činností (včetně činností svých dceřiných společností a obchodních partnerů v hodnotovém řetězci) na životní prostředí, klima a lidská práva a přijmout plány pro boj proti změně klimatu;
• návrh směrnice, která stanoví společné celounijní minimální požadavky, pokud jde o postavení orgánů pro rovnost žen a mužů v otázkách zaměstnání a povolání;
• návrh na zřízení nového evropského orgánu pro boj proti praní peněz a financování terorismu (AMLA), který bude mít pravomoci v oblasti dohledu nad vysoce rizikovými povinnými osobami ve finančním sektoru;
• návrh směrnice, která stanoví celounijní minimální pravidla pro zajištění a konfiskaci majetku pocházejícího z trestné činnosti;
• návrh směrnice o vymezení trestných činů a sankcí za porušení omezujících opatření Unie, kterým se má zajistit kriminalizace porušování nebo obcházení sankcí EU;
• návrh nové směrnice o odpovědnosti za vadné výrobky, která se týká odškodnění osob, které utrpěly újmu na zdraví nebo škodu na majetku v důsledku vadných výrobků, a která nahradí starou směrnici z roku 1985;
• návrh nového nařízení o stavebních výrobcích, které má rovněž nahradit svého předchůdce, a které má zapojit toto odvětví do služeb zelené a digitální transformace;
• návrh nařízení o standardech jakosti a bezpečnosti látek lidského původu určených k použití u člověka (tzv. opatření SoHO);
• návrh tzv. aktu o svobodě médií (který pod záminkou potřeb vnitřního trhu harmonizuje úpravu sféry sdělovacích prostředků).

Z konce minulého týdne ještě připomeňme dohodu o dlouho diskutovaném aktu o umělé inteligenci.

Jednotlivé předběžné dohody o uvedených návrzích ještě musejí formálně potvrdit obě instituce a poté příslušné předpisy přijmout.

(A dále už jako obvykle po jednotlivých dnech:)

Pondělí 11. prosince

Rada přijala závěry o civilním (tj. nevojenském) rozměru společné bezpečnostní a obranné politiky EU, v nichž se věnuje hlavně civilním misím EU ve světě.

Komise vyhlásila vítěze své výroční ceny za bezpečnost výrobků (EU Product Safety Award). Toto ocenění podporuje a odměňuje inovativní podnikatelské iniciativy a výzkum, které zvyšují bezpečnost spotřebitelů nad rámec právních požadavků.

Úterý 12. prosince

Rada schválila pravidelné závěry o rozšíření EU, ve kterých se věnuje pokroku zemí západního Balkánu, Turecka a poprvé také Ukrajiny, Moldavska a Gruzie.

Španělské předsednictví vydalo své závěry ohledně vyhodnocení každoročního dialogu Rady o právním státě. (Obecně k tomuto tématu viz moje články Nebezpečné hry s právním státem nebo Právní stát a kulišárna s unijními fondy.).

Komise předložila balíček iniciativ „na obranu demokracie“, který si před blížícími se volbami do Evropského parlamentu klade za cíl „bojovat proti hrozbě zahraničního vměšování pomocí větší transparentnosti a zároveň podpořit občanskou angažovanost a účast občanů v našich demokratických procesech“. Jde jednak o návrh směrnice, kterou se stanoví harmonizované požadavky na transparentnost v oblasti zastupování zájmů jménem třetích zemí na vnitřním trhu, a dále o dvě doporučení, „jejichž cílem je podpořit svobodné, spravedlivé a odolné volby a účast občanů a organizací občanské společnosti na tvorbě politik“.

Komise také předložila návrh nařízení o usnadnění přeshraničních řešení, které by mělo pomoci v překonávání administrativních a právních překážek v příhraničních regionech.

Středa 13. prosince

V Bruselu se konal summit EU a zemí západního Balkánu. V jeho závěru bylo přijato společné prohlášení.

EU a Chile podepsaly dohody o prohloubení hospodářské a politické spolupráce. Dohody prý „vytvoří pro obě strany nové hospodářské příležitosti a zároveň podpoří sdílené hodnoty, včetně hlavních závazků a zvláštních ustanovení o lidských právech, udržitelném obchodu a genderové rovnosti“.

Komisař pro spravedlnost Didier Reynders pohrozil, že Komise nebude váhat zasáhnout proti Slovensku, pokud by kroky tamní vlády v rámci reforem justice (mj. zamýšlené zrušení Úřadu speciální prokuratury) ohrožovaly právní stát. (Opět jsme tedy u této oblíbené agendy unijních orgánů – viz výše u 12. 12.).

Komise uvítala výsledky klimatické konference v Dubaji. Vyjednavačům EU a jejich partnerům z celého světa se podle ní „podařilo zachovat možnost splnit závazek stanovený v Pařížské dohodě, a sice omezit nárůst průměrné globální teploty na 1,5 °C nad úrovní před průmyslovou revolucí“.

Čtvrtek 14. prosince

Rada guvernérů Evropské centrální banky rozhodla ponechat všechny tři základní úrokové sazby ECB beze změny. Úroková sazba pro hlavní refinanční operace a úrokové sazby mezní zápůjční facility a vkladové facility zůstanou na úrovni 4,50 %, 4,75 % a 4,00 %.

Čtvrtek 14. prosince a pátek 15. prosince

V Bruselu se konalo pravidelné zasedání Evropské rady. Na programu byla mimo jiné Ukrajina, situace na blízkém Východě, rozšíření EU a navýšení víceletého finančního rámce (VFR) v souvislosti zejména s financováním podpory Ukrajiny. Vedoucí představitelé rozhodli o otevření přístupových jednání s Ukrajinou a Moldavskem a o udělení kandidátského statusu Gruzii. Naopak nedošlo k dohodě o revizi VFR, a to kvůli nesouhlasu Maďarska; o věci se bude znovu jednat nejspíše v lednu.