Až doteď americká strategie ohledně syrské občanské války byla mimořádně nesrozumitelná a možná, že nebyla žádná. Zdá se, že v posledních dnech Spojené státy zaujaly o něco aktivnější postoj k průběhu konfliktu. Kolem tří tisíc bojovníků syrské umírněné opozice spolu s kurdskou domobranou se pokouší dobýt tzv. „manbidžskou kapsu“ na severu země, kterou doteď ovládal Islámský stát.

Ze vzduchu je podporuje letectvo západní koalice v čele s americkými perutěmi. Účast pozemních jednotek je i tentokrát poznamenána obvyklou polovičatostí. Jak prohlásil mluvčí Pentagonu, američtí výsadkáři budou poskytovat podporu ze zákrytu, ovšem tak, aby se nedostali do přímého ozbrojeného střetu s islamisty.

Cílem operace je odříznout bojovníky teroristické internacionály od turecké hranice, kudy proudila podpora v podobě výzbroje a lidské síly. Jedná se o území na severu provincie Aleppo, jehož administrativní středisko město Manbidž je vzdáleno 30 kilometrů na jih od turecké hranice a zhruba stejně na západ od údolí řeky Eufrat.

Miliarda bez úspěchu

Ofenzíva proti manbidžskému uskupení islamistů je nejspíše opožděnou reakcí na rozsáhlou operaci syrských vládních vojsk se záměrem obklíčit město Rakka, jež je pokládáno za faktické hlavní město samozvaného Islámského státu.

Postup asadovských vojáků aktivně podporuje ze vzduchu ruské válečné letectvo, které razí cestu tankovým kolonám, nehledě na oběti mezi civilním obyvatelstvem.

Územní zisky vládní armády složené kromě regulérních vojsk Damašku také z bojovníků libanonského Hizballáhu a íránských revolučních gard jsou v příkrém kontrastu s americkou nečinností a zapouzdřeností nepočetných jednotek syrské demokratické opozice.

Reálná je hrozba toho, že protizápadní šíitská koalice zahrnující úderné síly ruského kontingentu může ovládnout velkou část syrského území, což dá Asadovi dodatečné trumfy na jakémkoli jednání o budoucím uspořádání země.

Prozápadní koalice nutně potřebuje aspoň nějaké předpolí nezpochybnitelně kontrolované umírněnou opozicí, nechce-li utržit vážné reputační škody poté, co na boj proti Islámskému státu vynaložila nejednu miliardu dolarů, ovšem bez valného úspěchu.

V tom je smysl ofenzívy zahájené na severozápadě Sýrie, která má zároveň vyřešit dlouhotrvající problém odříznutí islamistů od tureckého území a přetnutí jejich zásobovacích cest. Úspěšnost či neúspěšnost tažení ukáže, jak vážně myslí Obamova administrativa svou angažovanost v Sýrii.