Izraelské vládě dělá problémy nejen čtvrtá vlna epidemie koronaviru, ale i stupňující se stínová válka s Íránem a jeho spojenci. V poslední době došlo k několika nebezpečným incidentům. V druhé půli července dopadly na sever Izraele dvě rakety z Libanonu, který v podstatě ovládá íránský spojenec hnutí Hizballáh, a začátkem srpna znovu. Izrael svedl s Libanonem dvě války – v roce 1982 tam vtrhl v reakci na neustálé ostřelování tamějšími palestinskými skupinami a stáhl se až po třech letech, ale ponechal si kontrolu nad nárazníkovou zónou u hranic. Hizballáh, který založil a dodnes řídí Írán, nakonec v roce 2000 přiměl Izrael k úplnému stažení, ale pak unesl dva izraelské vojáky a v roce 2006 vypukla druhá válka, tentokrát proti tomuto šíitskému hnutí. Od jejího skončení docházelo jen ke sporadickým incidentům.

Nejnovější rakety však neodpálil Hizballáh, ale libanonští Palestinci. Ostřelovali Izrael už v květnu za vlády Binjamina Netanjahua a minulý týden to bylo pošesté. Nový kabinet Naftaliho Beneta reagoval stejně mohutnou odvetou jako na provokace Hamásu z Pásma Gazy. Poprvé po osmi letech armáda odpálila okolo stovky raket do neobydlených libanonských oblastí, ale nečekaně mu odpověděl Hizballáh. V pátek vystřelil na Izrael asi dvacet raket do pustiny v Galileji a na Golanských výšinách, nejvíc za posledních 15 let, a poprvé od roku 2006 se k nim také přihlásil.

Hizballáh je mnohem nebezpečnější protivník než palestinský Hamás. Dostává z Íránu nejen rozkazy, ale i vyspělé zbraně, jejichž dodávky a sklady Izraelci už řadu let bombardují v Sýrii. Hizballáh má v jižním Libanonu síť tunelů, továrny na výrobu střel, ale především až 150 000 raket, včetně těch nejmodernějších s doletem okolo 700 kilometrů. V roce 2009, kdy se stal premiérem Netanjahu, se jejich počet odhadoval „jen“ na 40 000, ale přestože znepokojivě narůstal, Netanjahu proti nim nikdy nepodnikl preventivní útok, přestože ho k tomu řada izraelských politiků vyzývala.

Teď sice Hizballáh i Izrael zdůraznily, že si nepřejí eskalaci, ale toto provokativní ostřelování je velmi riskantní a může snadno přerůst v plnohodnotnou válku – může ji vyvolat i jediná lidská oběť na kterékoli straně. Hizballáh by dokázal najednou odpálit až 3000 přesných střel a způsobit mnohem těžší ztráty než rakety Hamásu.

Írán musel o reakci Hizballáhu vědět, nebo ji dokonce nařídil. Izrael v Sýrii likviduje nejen jeho vyspělé zbraně pro Hizballáh, ale i jeho pozice a základny, s jejichž pomocí se Íránci snaží vybudovat bezpečný koridor z Teheránu až ke Středozemnímu moři. Izrael napadá i íránské lodě, které obcházejí americké sankce; údajně už poškodil nejméně dvanáct íránských tankerů pašujících ropu, zbraně a výbušniny do Sýrie. A Írán tyto útoky stále častěji opětuje.

Koncem července napadly dva íránské sebevražedné drony izraelský tanker u břehů Ománu a zabily rumunského kapitána a britského bezpečnostního důstojníka. Byl to první útok s lidskými oběťmi, navíc nikoli izraelskými; do té doby si obě strany působily jen materiální škody přísavnými minami.

Americká vláda Joea Bidena marně usiluje o obnovení mezinárodní dohody o íránském jaderném programu, od které odstoupil Donald Trump. Jednání zatím nic nepřinesla a Teherán mezitím porušuje pravidla dohody, k jejichž dodržování se v roce 2015 zavázal – instaluje výkonnější odstředivky na obohacování uranu a navyšuje jeho množství.

Izraelský ministr obrany Beny Ganc minulý týden zdůraznil, že Teherán dosáhne schopnosti vyrobit jadernou zbraň už za pouhých deset týdnů a Izrael mu v tom zabrání, když nebude jiná možnost. Vláda v chystaném rozpočtu zvýšila vojenské výdaje na příštích pět let o skoro osm miliard dolarů a armáda podle izraelských médií stupňuje přípravy k možnému útoku na íránské jaderné továrny.

Premiér Benet prohlásil, že Izrael jej dokáže provést i sám, ale dal by přednost mezinárodní spolupráci. Schylovalo se k němu už v roce 2010 a znovu o dva roky později, ale Jeruzalém dal nakonec přednost mezinárodní dohodě, která íránský program omezila. Naděje na její obnovu nebo úpravu, která by směřování Teheránu k jaderné zbrani zbrzdila, je však za nového íránského konzervativního prezidenta Ebráhíma Raísího malá. Důležitá bude první schůzka Naftaliho Beneta s Joem Bidenem v Bílém domě koncem srpna. Může se ukázat, že samostatný izraelský útok je jedinou a poslední možností, jak Íránu v získání atomové bomby zabránit.