Po smrti ministra vlády Palestinskoarabské samosprávy Abu Eina, kterého postihl infarkt během střetu s izraelskými bezpečnostními silami, vyhrožovalo její vedení ukončením bezpečnostní spolupráce s Izraelem. Ta je realizována oběma stranami na základě Dohod z Oslo.

Vedení samosprávy jednalo o této otázce v neděli (14/12). Výsledek? Spolupráce bude i nebude. K tomu přidali Abbás a spol. „bonus“, který i z přislíbené varianty „spolupráce ano“ dělá její karikaturu.

Vedení autonomie sdělilo domácí agentuře MAAN, že bezpečnostní spolupráce bude pokračovat, ale pouze proto, aby chránila životní zájmy palestinského lidu. Slovy Mahmúda Habbaše, jednoho z Abbásových poradců: Bude-li spolupráce sloužit palestinským zájmům, nezastavíme ji. Nebude-li, koordinace s Izraelem, pokud jde o bezpečnostní otázky, skončí.

Už to samo o sobě musí vést protistranu k maximální ostražitosti, neboť výše uvedená formulace je po čertech gumová. Spolupráce, takto v záležitostech bezpečnosti, zde zejména v boji s terorismem, nemůže být výhodná pouze pro jednu ze smluvních stran.

Ovšem to by nebylo to nejhorší.

Palestinskoarabské vedení (na Západním břehu) kromě toho ústy Habbaše oznámilo, že se rozhodlo podpořit „lidový odpor“ proti Izraeli. Vlastně nejen podpořit, ale přímo aktivovat. (Habbash said that the Palestinian leaders also decided to support and activate “popular resistance” against Israel.)

Není třeba mít bujnou fantazii, abychom dostali správnou odpověď na otázku, co slovní spojení lidový odpor v arabském pojetí znamená a jaké prostředky zahrnuje. Jak daleko je od lidového odporu k teroru, k intifádě? Nepředstavuje aktivace lidového odporu, avizovaná nejvyššími místy autonomie, „měkčí“ formu podněcování k nenávisti, kterou pak muslimští kazatelé v mešitě Al Aksá přitvrdí výzvami k vraždění Židů?

Jak říkám: partner k pohledání. A to hovoříme o umírněných palestinskoarabských lídrech z organizace Fatah. Co potom může Izrael čekat od teroristů z Hamasu, s nímž má Fatah společnou vládu národní jednoty?