3.5.2024 | Svátek má Alexej


BLÍZKÝ VÝCHOD: Palestinská občanka Izraele?

5.1.2017

Vždycky jsem byl toho názoru, že zeměpisný pojem Palestina by měl mít pouze jeden význam. Mělo by jím být označeno toliko historické území, jmenovitě teritorium bývalého britského mandátu.

Byť i zde jsme konfrontování se dvěma významy.

Pracovně je můžeme nazvat jako „Velkou Palestinu“ zahrnující „předjordánskou“ Palestinu a Transjordánsko (území na východ od řeky Jordánu) - obr. 1, a Palestinu „jako takovou“. Čímž je myšleno území britského mandátu Palestina bez Transjordánska – obr. 2 (světlejší odstín).

Palestina 1

obr. 1 (Zdroj: Pro.con.org)

Palestina 2

obr. 2 (Pro.con.org)

K oddělení Transjordánska došlo na začátku 20. let minulého století a s jistou výhradou, která měla svůj význam v tehdejší době v souvislosti s realizací Balfourovy deklarace 1917 (a jako téma by byla nad rámec tohoto příspěvku), můžeme konstatovat, že termín Palestina označuje území označené „Palestine“ na obr. 2.

K dalšímu dělení Palestiny došlo v roce 1947, kdy na jejím území měly vzniknout dva státy – a pozor: oba palestinské. Židovský palestinský stát a arabský palestinský stát. Židovský byl ustaven a dostal jméno Izrael, arabský ustaven nebyl. Část jeho teritoria připojilo Transjordánsko, čímž se změnilo na Jordánsko, část obsadil Egypt.

Tak tomu bylo do června 1967, kdy ve válce zvané šestidenní Izrael získal kontrolu nad palestinským (ve smyslu historickém) územím, které dosud držely oba arabské státy, Jordánsko i Egypt. Abychom se v tom lépe orientovali: bývalou „jordánskou“ část nacházíme na mapě na obr. 3 pod označením Západní břeh Jordánu a bývalou „egyptskou“ pod názvem Pásmo Gazy.

Palestina 3

obr. 3 (Zdroj: Novinky.cz)

A nyní to nejpodstatnější, k čemu směřuje tento článek. Někteří palestinští Arabové, ti takzvaně umírnění, požadují, aby na Západním břehu Jordánu (tedy v Předjordánsku) a v Pásmu Gazy vznikl arabský palestinský stát. Nechme stranou vše ostatní a soustřeďme se na jeho název: tak jako Židé dali svému palestinskému státu název Izrael, Arabové se rozhodli, že ten svůj nazvou – ano, Palestina.

Tady spatřuji problém. Jak rozlišit, kdy je myšlena Palestina (palestinský) ve vztahu k celému teritoriu bývalého britského mandátu (tedy Západní břeh, Pásmo Gazy a Izrael), a kdy mají Arabové na mysli Palestinu ve velikosti pouze Západního břehu a Pásmu Gazy?

Je to podobné, jako kdyby se po rozdělení Československa k 1. 1. 1993 český nástupnický stát jmenoval nikoli Česká republika, ale i nadále Československo. Bylo by to přijatelné? Nevím. Zato všichni víme, že název Palestina pro Západní břeh a Pásmo Gazy byl světem bez rozmyslu akceptován, aniž by se kdokoli zabýval neblahými důsledky tohoto „dvojjediného“ označení.

Že nejde jen o nějaký hnidopišský vrtoch jednoho blogera, ale o věc principiální dokládá způsob, jak palestinští Arabové ze Západního břehu referují o dívce jménem LeAnn Zahar Nasserové, která je jednou z obětí novoročního teroristického útoku v Istanbulu.

Připomeňme: LeAnn byla obyvatelkou izraelského města Tira. Jde o město arabské, ona sama byla Arabkou, dle mediálních zpráv je její rodina muslimského vyznání (což v této souvislosti nemá žádný význam).

Když ale palestinsko-arabská tisková mediální agentura Maan News Agency informovala o její smrti, použila neuvěřitelný titulek:

Palestina 4

Tedy: Dozvídáme se, že mezi oběťmi střelby v Istanbulu byla palestinská občanka Izraele.

Palestinská občanka Izraele? Co je to za nesmysl? Co tím chtějí autoři říci? Vždyť LeAnn nežila na Západním břehu, tedy v „Palestině“ (v interpretaci Západní břeh + Pásmo Gazy), ale mimo toto teritorium. Ano, byla Arabka, ale nikoli Palestinka. Anebo jsou všichni izraelští Arabové automaticky „Palestinci“? Zjevně ano – a to je důvod, proč bychom se měli mít na pozoru.

Je to totiž podobné, jako kdyby německá nacistická propaganda před Mnichovem 1938 hlásala, že Němci žijící v Československu nejsou Němci, ale říšští Němci. Podstatný rozdíl, domnívám se. Ďábel je skryt v detailu, a proto něco takového musíme hodnotit jako nejen nepřijatelné, ale také nebezpečné. Stejně tak se věci mají i v záležitosti popsané v tomto textu.

Jsem toho názoru, že pokud je Izraeli souzeno, aby žil v sousedství dalšího arabského státu, pak by, kromě jiných podmínek jeho vzniku, měl mít ten stát také jiný název. Uvedu drobný příklad. Kdyby na Západním břehu a v Pásmu Gazy usilovali Arabové o vznik arabského státu Izmael (kdo zná Bibli a historii Abrahamovy rodiny ví, co tím je řečeno), pak by sotva mohla jejich agentura napsat, že LeAnn byla „izmaelskou občanskou Izraele“. Byla by to očí bijící stupidita.

V případě použití rafinovaného termínu „palestinský“ jde sice o stejný nesmyl, ale pro svět kupodivu stravitelný. Dokonce natolik, že ho Arabům mnozí ochotně slupnou i s navijákem.

Stejskal.estranky.cz