Nejnovější, za poslední rok už šestý konflikt mezi Pásmem Gazy a Izraelem byl nevyhnutelný a předvídat se dala i chvíle, kdy vypukl – před mezinárodní písničkovou soutěží Eurovize. Nedostatečné izraelské odvety proti neustálým provokacím hnutí Hamás, jež Gazu ovládá, zcela zrušily odstrašující účinek, který měla poslední válka v roce 2014.

Hamás tak v posledním roce organizuje pravidelné narušování hranic, a víceméně symbolické odvetné bombardování ho v pokračování násilností jen utvrzuje. Několik neoficiálních příměří zprostředkovaných Egyptem během posledních měsíců Hamás nikdy nedodržel a nesplnil izraelský požadavek, aby zastavil násilí u hranic a vypouštění zápalných balonů. Hnutí protesty jen zmírnilo, ale vláda premiéra Binjamina Netanjahua byla kupodivu spokojená a občas dokonce Hamásu splnila nějaký požadavek. Jejím nejhorším rozhodnutím však bylo před půl rokem povolení umožňovat Kataru, aby do Gazy jednou měsíčně přivážel 15 milionů dolarů v hotovosti. Hamás se namlsal a chce víc.

Nejnovější konflikt však vyvolala druhá největší teroristická skupina v Gaze, Íránem financovaný Islámský džihád, který se snaží jakýkoli klid zbraní překazit. Jeho ozbrojenci v pátek zranili dva izraelské vojáky u hranic a Izrael při následné odvetě zabil dva Palestince. V sobotu ráno pak všichni teroristé v Gaze spustili mohutnou raketovou palbu.

Hamás a Islámský džihád odpálily během dvou dnů na Izrael okolo 700 raket, vůbec největší množství za 48 hodin. Zabily čtyři Izraelce, první oběti ostřelování od roku 2014, a přes 200 dalších lidí zranily.

Izraelská odveta byla mnohem tvrdší a agresivnější než ty dřívější, přestože Netanjahu si konflikt nepřál o nic víc než předtím – tentokrát kvůli nadcházejícímu Dni památky padlých vojáků a Dni nezávislosti, ale především kvůli soutěži Eurovize, která má proběhnout příští týden v Tel Avivu. Teroristé pohrozili, že ji zmaří, což byl důvod ráznější izraelské reakce. Armáda provedla přes 350 úderů na teroristické cíle a zničila oběma skupinám řadu zbrojních skladů, vojenských základen a podzemních bunkrů, ale i jeden útočný tunel a továrnu na výrobu raket. Tentokrát útočila i na civilní objekty, kde se podle ní nacházela velitelská a zpravodajská centra teroristů, nebo na bydliště velitelů skupin. Rovněž po několika letech obnovila cílené atentáty a zabila dva velitele Hamásu, včetně muže, který do Gazy přivážel peníze z Íránu. Na rozdíl od předchozích náletů, kdy se Izrael vyhýbal lidským ztrátám, zabil 29 Palestinců, včetně nejméně jedenácti členů obou teroristických uskupení, a způsobil jim obrovské škody.

Přesto to bylo málo. Příměří přišlo už v pondělí a operace k obnovení odstrašujícího účinku nestačila. I když o klid zbraní požádal Hamás, schopnost útočit teroristé neztratili a chuť se jim taky brzo vrátí. Konflikt vůbec nic nevyřešil. A Islámský džihád pohrozil Izraeli nejen útoky na dějiště soutěže Eurovize, ale i na jaderný reaktor v Dimoně nebo Ben-Gurionovo letiště u Tel Avivu. Obě skupiny mají raket stále dost, včetně střel dlouhého doletu. Jak řekl vůdce největší izraelské opoziční strany Modrobílá Beny Ganc, „vládě se jen povedlo nás nasměrovat k dalšímu konfliktu“. S příměřím nesouhlasí ani desetitisíce obyvatel izraelského jihu, kteří raketovými útoky trpí nejvíc.

Když klid zbraní vyjednaný Egyptem vstoupil v platnost, obě strany jako vždy oznámily vítězství a prohlásily, že boj nekončí. V případě Izraele je to však nepravděpodobné – vláda se naopak chystá povolit další katarskou finanční odměnu teroristům, aby je uchlácholila, ale Hamás ji bude opět považovat za projev slabosti a strachu Izraele z dalších raket. Kromě čtyř mrtvých Izraelců a tří desítek Palestinců dvoudenní konflikt vůbec nic nezměnil. Stejné zůstávají i požadavky Hamásu – rozšíření rybolovné zóny, zvýšení objemu zboží dováženého do Gazy a především pokračování katarských finančních výplat.

Soutěž Eurovize, na jejímž úspěšném průběhu Izraeli nesmírně záleží, je ve stejném ohrožení jako před týdnem. Budou ji zřejmě provázet i protiizraelské protesty a provokace propalestinského hnutí BDS (zkratka „bojkotu, stažení investic a sankcí“), které chce Izrael co nejvíc mediálně poškodit. Očekávat lze i pokusy jeho stoupenců o přerušení soutěže. Drsné vydírací kampani tohoto hnutí však nepodlehla ani jediná země a účast v soutěži nikdo neodřekl.

Izrael věnoval až 10 % celkových nákladů na tuto událost na její bezpečnost. Protiizraelské aktivisty zvládnout může, ale teroristy v Gaze zadržet neumí. Průběh Eurovize ukáže, nakolik se vládě povedlo odradit je od záměru soutěž narušit. I kdyby to však neudělali, další násilnosti a rakety na sebe nedají dlouho čekat.