O víkendu proběhlo další jednání mezi Palestinci a Izraelem

V sobotu se konalo další kolo izraelsko-palestinských rozhovorů v jordánském Ammánu, letos už třetí schůzka vyjednavačů Jicchaka Molcha a Saíba Irikáta na popud jordánského krále Abdulláha a mezinárodní Čtyřky, kteří usilují o obnovu zablokovaného mírového jednání.

Tři setkání v jedenácti dnech a čtvrté plánované na příští středu by mohla vyvolat dojem slibného vývoje, ale k průlomu nedošlo a poslední dvě jednání proběhla za přísného informačního embarga. Izrael to zdůvodnil poznámkou, že "čím méně toho pronikne na veřejnost, tím větší šanci mají jednání na úspěch".

Je pouze známo, že obě strany trvají na stejných stanoviscích jako před šestnácti měsíci, kdy skončily jediné přímé krátké rozhovory mezi izraelským premiérem Binjaminem Netanjahuem a předsedou palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem. Izraelci odmítají palestinské podmínky a chtějí jednat bez nich, zatímco Palestinci obnovu podmiňují zmrazením výstavby osad na Západním břehu a ve východním Jeruzalémě. Později přidali i požadavek předběžného izraelského závazku k jednání o palestinském státu s hranicemi z roku 1967 a stále častěji hovoří i o propuštění palestinských vězňů.

Samospráva o víkendu zdůraznila, že záleží na Izraeli, zda budou jednání pokračovat i po 26. lednu. V tento den vyprší tříměsíční lhůta Čtyřky k alespoň minimálnímu posunu v projednání představ obou stran o hranicích Palestiny a bezpečnostních zárukách pro Izrael. Palestinci vyhrožují, že jestli Izrael na jejich podmínky nepřistoupí, jednání přeruší a začnou znovu usilovat o jednostranné vyhlášení státu v OSN. Sami však žádný ústupek ani vstřícné gesto neudělali.

Několik informací do médií přece jen proniklo. Obě strany od začátku ledna jednají o hranicích palestinského státu. Palestinci předložili svůj návrh a vyjádřili ochotu k určitým územním výměnám, které se všeobecně předpokládají, aby si Izrael mohl ponechat svá větší města na Západním břehu. Požadují ale, aby tyto výměny nepřesáhly 1,9%, zatímco Izrael chce měnit šest až devět procent.

Obě strany tvrdí, že vyjednavači jen recyklují staré představy, které protistrana tradičně odmítá. Irikát řekl Molchovi, že jeho návrh četl už před půldruhým rokem, a Molcho označil palestinské dokumenty za deset let staré. Územní výměnu v objemu šesti procent Západního břehu nabídl Abbásovi už premiér Ehud Olmert před více než třemi lety a i tehdy Abbás trval na necelých dvou procentech. Nepřistoupil ani na Olmertův velkorysý návrh na rozdělení Jeruzaléma, mezinárodní správu Chrámové hory, přijetí symbolických 5.000 palestinských uprchlíků a finanční odškodnění ostatních. A to Olmertův návrh ani neobsahoval bezpečnostní záruky, které dnes požaduje Netanjahu a odmítá Abbás, jako rozmístění izraelských vojáků na východních hranicích budoucí Palestiny.

Velikost teritoriálních výměn vypadá ve srovnání s ostatními rozpory skoro jako zanedbatelný problém. Samospráva především odmítá slevit z návratu všech, tedy čtyř milionů palestinských uprchlíků do Izraele, kde žije necelých šest milionů Židů a přes půldruhého milionu Arabů. Na absurditu tohoto požadavku nedávno upozornil izraelský vyslanec v OSN Ron Prosor, který připomněl, že Palestinci chtějí vlastní stát, ale své uprchlíky vnucují státu židovskému. Netanjahu je zásadně odmítá stejně jako rozdělení Jeruzaléma a Molcho toto stanovisko potvrdil i v Ammánu.

Netanjahu požaduje přímé setkání s Abbásem, ale ten se mu pečlivě vyhýbá. Premiér dokonce slibuje, že mu předloží nový mírový návrh – ale z neznámých důvodů až v březnu. Čtyřka navrhuje, aby Izrael udělal nějaké vstřícné kroky, které by Abbáse na schůzku přivedly, jako propuštění palestinských vězňů nebo předání další části Západního břehu pod palestinskou kontrolu. I když se o podobných gestech hovoří na obou stranách, není jisté, že k nim dojde ani zda by Abbáse opravdu k jednání přiměla. Izraelské vládě se do nich nechce stejně jako do přijetí palestinských podmínek – tvrdí, že jakmile splní jednu, Palestinci si okamžitě vymyslí další, aby jednat nemuseli. Vzhledem k tomu, že mezinárodní mínění je nakloněno spíše Palestincům, by však Netanjahu možná udělal lépe, kdyby to světu názorně předvedl.

Pozornost se nyní upíná k příštímu týdnu, kdy se samospráva rozhodne, zda bude v jednání pokračovat. Přerušení pro ni nebude snadné nejen kvůli mezinárodnímu tlaku, ale zejména kvůli králi Abdulláhovi, který je příliš důležitým spojencem – ostatně pro obě strany. A Abdulláh si přeje, aby rozhovory pokračovaly, stejně jako Čtyřka a Izrael. Američané a Evropané se teď snaží Palestince přesvědčit, že tříměsíční lhůta Čtyřky vlastně začala až s první schůzkou 3. ledna.

Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6