Možná vás napadne, že by to mohl být Putin. Mohl, ale není. Ten opravdu kapitální kus (myšleno politicky) přiletěl odjinud. Z někdejší Persie.

Putin ovšem pozadu nezůstal. Hovořil o „obrovské chybě“. Myslel Západ a jeho neochotu spolupracovat se syrskou vládou a jejími ozbrojenými silami. Což znamená podporovat Asada a to Západ vskutku nemá v úmyslu.

Jenom na okraj by se chtělo podotknout: někdo považuje za „obrovskou chybu“ (objevil se i překlad „enormní chyba“) to, jiný ono. Já například považuji za enormní chybu ruský zábor části teritoria Ukrajiny.

Kreml dnes vyjadřuje Asadovi plnou podporu, ale nebylo tomu tak vždy. Nedávno prozradil bývalý finský prezident a klíčový vyjednavač OSN Martti Ahtisaari, že v roce 2012 existoval ruský návrh spočívající v kostce v tom, že Západ přestane podporovat protivládní síly v Sýrii výměnou za následné tiché odstavení Asada od moci. Pikantní na tom je, že Západ tehdy tuto myšlenku z více důvodů odmítl. Inu, včera není dnes (a kočka není pes ..).

Vraťme se ale k řeči íránského prezidenta na nynějším zasedání Valného shromáždění OSN. Kdyby Teherán neměl jaderné ambice a celé to nebylo vážnější než vážné, šlo by o zábavu téměř k popukání.

Prezident Rúhání totiž připomíná Hitlera hypoteticky vystupujícího na podobném fóru s návrhem, jak likvidovat ve světě koncentrační tábory a vymýtit holocaust. Ne, nepřeháním. Rúhání pravil, že Írán je připraven podílet se na vymýcení terorismu, přičemž neopomněl ostatní poučit o největší hrozbě: když se z teroristických organizací stanou teroristické státy.

Svatá pravda, Rúhání dobře ví, o čem mluví. Nejde jen o Islámský stát, ale třeba Teheránem podporované palestinskoarabské hnutí Hamas, které de facto vytvořilo v Pásmu Gazy svého druhu teroristický stát, který představuje zásadní hrozbu pro oba sousedy – Izrael a Egypt.

Hovoří-li kdokoli ze současného íránského establishmentu o „boji proti terorismu“, zní to krajně nevěrohodně. Protože Teherán je jedním z jeho hlavních sponzorů v regionu. Jmenovitě jde o podporu teroristických hnutí Hizballáh a Hamas. To ale není všechno.

Stručně a srozumitelně to vyjádřil novinář William Buchert 22/07/2015 v Reflexu, když komentoval onu problematickou jadernou dohodu s Teheránem:

Otevřeně a mohutně podporuje (rozuměj: Teherán) teroristické hnutí Hizballáh, které má dnes nesmírně silné politické i vojenské pozice v Libanonu a obsadilo i některé oblasti v Sýrii.

Írán podporuje i palestinské teroristy z Hamásu, které cvičí a dodává jim rakety, kterými ostřelují Izrael. Na íránském území jsou v současnosti také čtyři výcvikové tábory pro afghánské islamistické rebely z Tálibánu (základny jsou v Teheránu, Záhedánu, Mašhadu a v provincii Kerman).

Peníze z Teheránu putují také k islamistům do mnoha dalších zemí Afriky a Asie.

Když vás notorický alkoholik bude přesvědčovat o tom, že vás odnaučí pít, může to znít zábavně. Když ale týmiž ústy opakovaně odsoudí vaši existenci, legrace končí a je třeba mít se na pozoru.

Přesně to se v pondělí (28/9) v sále, kde zasedá Valné shromáždění, stalo. Rúhání se nikterak neodchýlil od propagandistické rétoriky režimu ajatolláhů, když pravil, že problémy, které trápí Střední východ, od Káhiry po Kábul a od Adenu po Aleppo, jsou konec konců produktem americké politiky a její podpory nehumánního Izraele. Z toho lze dovodit, že nebýt Izraele, nebylo by ani jeho podpory ze strany USA – a v regionu by zavládl mír. Jak prosté, milý Watsone!

V souladu s touto politickou optikou pak prezident Íránu opakovaně odsoudil existenci sionistického režimu (nenávistné synonymum pro Izrael). Jinými slovy: přímo v centru OSN vyzval jeden člen této světové organizace k likvidaci jiného jejího člena. V normálně fungujícím světě by z toho byl megaskandál. Ve světě politicky korektním si toho téměř nikdo nevšiml.

Rúhání také představil ďábelský plán, jak Izrael zlikvidovat. Protože je to ale také plán rafinovaný, zůstal bez větší (negativní) odezvy. Vyzval k vytvoření bezjaderného Středního východu, který by připravil Izrael o jeho jaderný arzenál. Nad něčím takovým mohou jásat pouze pomatení „míroví aktivisté“. Izraelem nikdy oficiálně nepřiznaný jaderný arzenál (jedno z nejmoudřejších rozhodnutí politiků za dobu jeho existence) udržuje zavilé nepřátele v potřebné nejistotě: pakliže by se kdokoli rozhodl realizovat to, o čem tak často slýcháme z Teheránu, totiž zlikvidovat sionistický režim, nikdy nebude mít jistotu, jestli sebeobrana Izraele nebude jaderná. (Stejný princip, kvůli němuž nebyla rozpoutána třetí světová válka.) Pakliže by nepřátelé měli stoprocentní jistotu, že Obranné vojsko Izraele atomovými zbraněmi nedisponuje, nic by jim nebránilo v pokusu Izrael vojensky zničit. Jejich apetit zvětšuje každý pohled na mapu Středního východu – udělejte totéž a této větě snadněji porozumíte (mapu hledat netřeba, stačí nahlédnou na obrázek níže).

Nepřiznaný jaderný arzenál je jedním z hlavních trumfů Izraele v nekončícím zápase o vlastní přežití. Rúháního návrh (nuclear-free Middle East) je jedním z dalších triků těch muslimů, kteří se s existencí izraelského státu na teritoriu pravlasti izraelského národa nesmířili a snaží se vymýšlet nové a nové způsoby jak Izraele z mapy vymazat. Princip „nuclear-free Middle East“ je pouze kamufláž pro jejich konečný cíl: „Israel-free Middle East“. Nikoli bezjaderný Střední východ (což od Teheránu zní obzvlášť pokrytecky), nýbrž Střední východ bez Izraele.

O to se tu hraje a o nic jiného.

Mapa Středního východu. K teritoriálnímu porovnání Izraele a muslimských zemí v jeho okolí.

Stejskal.estranky.cz