Povstání v Libyi a Sýrii neohrožují jen obyvatele těchto zemí, ale i jejich sousedy a celý region – velké nebezpečí představují tamější zbraně a nebezpečné látky, které za více než čtyřicet let nahromadili jejich vládci.

Libye aspoň nemá zbraně hromadného ničení, protože Muammar Kaddáfí se jich v roce 2003 po dlouholeté mezinárodní izolaci vzdal. Přestože ale byla likvidace jeho jaderného programu a chemických a biologických zbraní mezinárodně sledována, dodnes se nedaleko Tripolisu nalézá výzkumné středisko se zbytky nezničených látek, které by mohly být použity k výrobě takzvané špinavé jaderné bomby. Stále je tam 500 až 900 tun nezpracovaného uranového koncentrátu a množství radioizotopů a radioaktivního odpadu.

V rukou povstalců, ozbrojenců, žoldáků i obyčejných lupičů a překupníků skončilo i mnoho konvenčních zbraní Kaddáfího armády. Dobytá skladiště byla volně přístupná a kdo chtěl, mohl si zbraně naložit a odvézt. Podle izraelských zpravodajských služeb jich velké množství našlo cestu k palestinským teroristům v pásmu Gazy, a ti si tak významně rozšířili arsenál o protiletadlové a protitankové střely a stovky raket Grad s doletem okolo sta kilometrů. Další zbraně a možná i chemické látky získali ozbrojenci na Sinaji a do rukou mohou padnout i dalším militantním skupinám a islamistům v Africe a na Blízkém východě.

Spojené státy vyčlenily tři miliony dolarů pro mezinárodní tým expertů na likvidaci zbraní, který má Kaddáfího arsenál najít a zajistit. Některé už objevili, ale řada je nezvěstných – například 20 000 střel typu země-vzduch, které se v Libyi nacházely před březnovým zahájením operace NATO. Nenašlo se ani 240 balistických raket Scud, které Kaddáfí prokazatelně měl, i když některé byly zřejmě zničeny při bombardování.

Kaddáfího chemické zbraně byly z velké části pod mezinárodním dohledem zlikvidovány, ale před začátkem leteckých úderů NATO ještě v Libyi zbývalo trochu yperitu a dalších nebezpečných látek. Je známo, že mezi povstalci se pohybuje řada ozbrojenců Al-Kajdy, kteří se soustřeďují právě na Kaddáfího zbraně, a tisíce dalších vyšly z osvobozených věznic. Vyloučené není ani zneužití smrtících chemikálií zbývajícími bojovníky Kaddáfího, kteří se už jednou pokusili otrávit pitnou vodu v Misurátě. Povstalci se také bojí, že Kaddáfí má yperit v Syrtě a použije ho v závěrečné bitvě o své poslední útočiště.

Ještě vážnější je situace v Sýrii. Prezident Bašar Asad má zbraně hromadného ničení a z Íránu dostává další. Místa, kde jsou ukryté, pečlivě monitorují Izrael a Spojené státy. Obávají se, že by je Asad mohl předat libanonskému Hizballáhu nebo palestinskému Hamasu, aby nepadly do rukou povstalců. Podle zpravodajských služeb dokonce od března, kdy nepokoje v Sýrii vypukly, zvýšil dodávky konvenčních zbraní Hizballáhu. Ten takto mimo jiné získal i osm vysoce vyspělých raket Scud D s doletem 700 kilometrů a přesností na desítky metrů, které dokážou bez problémů zasáhnout celý Izrael, Jordánsko i část Turecka. Je to poprvé, co teroristická organizace získala raketu tohoto typu – dosud ji měly v arsenálu jen státní armády.

V Sýrii jsou i jaderná zařízení a tamější jaderný program je podle expertů na mnohem pokročilejší úrovni, než se donedávna soudilo. V poslední době režim zřídil čtyři nová jaderná zařízení podobná tomu, které v roce 2007 zničil v Kibaru leteckým útokem Izrael. Tamějšímu jadernému reaktoru chybělo k dokončení jen několik týdnů.

Nemenším zdrojem obav jsou i syrské zásoby chemických zbraní, které jsou podle některých expertů největší na světě. Většinu jich Sýrie získala ze Sovětského svazu. Režim má podle západních rozvědek yperit, sarin, smrtelný jedovatý plyn VX i raketové a dělostřelecké systémy, které mohou tyto látky odpálit. Vyrábějí se na nejméně pěti místech roztroušených ve velkých městech jako Latákija nebo Damašek, a lze je proto obtížně vypátrat. Některé továrny se zase nalézají poblíž vojenských základen, kde se skladují střely Scud. Sýrie v roce 1993 odmítla ratifikovat Konvenci OSN o chemických zbraních a pokračovala v rozšiřování svých zásob.

Také syrské chemické látky a hlavice k jejich odpálení by mohly skončit u Hizballáhu a Hamasu, i když podle izraelských a amerických zpravodajců je teroristé naštěstí zatím nedostali. Kontrolu nad nimi však může získat i nějaká nová radikální syrská vláda, která Asada svrhne. Vývoj v Sýrii je zatím nepředvídatelný, a nejistý je tak i osud syrských zbraní hromadného ničení.

Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6