BIG BEN: Internet je největší ohrožení demokracie
Říká to jeden z největších obránců demokracie (té nejdemokratičtější demokracie zvané „liberální“) – jménem Barack Obama. Pro čtenáře s krátkou pamětí: To byl ten prezident, co zahájil onu „fundamentální transformaci Ameriky“, kterou teď za něho dotahuje k dokonalosti (někteří zlolajní jazykové říkají „krachu“) jeho bývalý viceprezident Joe Biden. A o němž se vyprávíval tento vtip:
Do baru vstoupí černoch, muslim a komunista. Barman se zeptá: „Tak co si dáte, pane prezidente?“
Dobrý. Akorát že Obama není ani černoch, ani muslim, ani komunista.
Coby poloviční běloch skýtal naději – a zdál se být důkazem – že rasismus v Americe navždy skončil. Místo toho se rozjel plnou parou v podobě „teorie kritického rasismu“, v níž každý běloch je rasista, i když to neví (a vlastně o to víc, když to neví).
Coby muslim podle muslimského otce a islámského vzdělání v Indonésii se stal renegátem, když přestoupil na křesťanství, ale pracoval pilně pro islám v Americe i ve světě, aby odčinil tento podle islámských zákonů hrdelní zločin.
A není ani komunista, nýbrž pilný učedník neomarxistické školy chicagského politologa Saula Alinskyho, jejíž absolventi dotáhli strategii „dlouhého pochodu institucemi“ do vedení Demokratické strany a do Bílého domu.
Šest let po odchodu do výslužby se od ex-prezidenta čeká, že si bude v tichosti užívat majetku několikanásobně většího, než s jakým do služby vstupoval, sepíše memoárový bestseller (což Obama řádně učinil), vykoná pár besed (což též řádně činí), a pověsí politiku na hřebík (což nečiní). Takže přinejmenším s trochou překvapení by se dalo brát jeho veřejné doporučení pro internet „nalézt kombinaci vládních regulací a korporačních praktik“, neboť „První dodatek ústavy nežádá od soukromých firem, aby poskytovaly platformu jakémukoli názoru, který se venku nachází.“
To internetové ohrožení demokracie, Obamou též pojmenované „epistemologická krize“, vytváří „porouchanou informační krajinu“, v níž „surové splašky vyvolávají v lidech pochybnosti o jejich lídrech a tak poškozují demokracii.“
To je pozoruhodný a neobvykle tvůrčí výklad Prvního dodatku. Ten sice opravdu nic od soukromých firem nežádá, on jen zakazuje státním institucím jakékoli názory zakazovat, cenzurovat, potlačovat nebo trestat. Čili „regulovat“. Kdo alespoň matně četl něco o americké ústavě, možná si vzpomene, že „pochybnosti o jejich lídrech“ je přesně to, nač občanům zaručuje právo, ne-li povinnost, a co demokracii posiluje a zachovává.
Ale mýlil by se, kdo by Obamu chtěl podezírat z dezinformace (neboť ta pravdivá informace je, že svoboda informací včetně internetu demokracii neohrožuje, nýbrž posiluje). Přehlédli jsme totiž jedno malé slůvku, jímž Obama přiznává, že internet neohrožuje demokracii ledajakou, nýbrž „naši“. Tu, co dnes přišla na to, že svoboda informací je ohrožena svobodou informací a musí se před ní bránit omezováním informací.
Můžeme se vždy spolehnout, že co dnes Obama doporučí, to zítra Biden zavede. A než se tahle glosa stačila dopsat, už to taky zavedl. Pojmenoval to „Disinformation Governance Board“ (něco jako úřad pro zvládání dezinformací). Ale možná by si tím „regulováním“ nemuseli lámat hlavu. Stačila by inspirace od české (ale taky třeba ruské) vlády, že ty „surové splašky“ jednoduše stačí vypnout.
Převzato z webu Svobodné universum
Kurasův nově vydaný bestseller SOUMRAK BÍLÉHO MUŽE najdete třeba zde:
