8.2.2023 | Svátek má Milada


BIG BEN: Betlém bez křesťanů

7.1.2023

Vánoční křesťanští poutníci v Betlémě rok od roku zaznamenávají úbytek křesťanských témat a počtu křesťanů. Letos to zaznamenala i média a tážou se, zda v Ježíšově rodišti ještě zbude na něho nějaká vzpomínka. Jakou to má historii a příčiny?
Mezi převážně muslimskou populací Judeje a Samaří, tehdy zvaných Západní břeh Jordánu, dnes území pod palestinskou správou, byl Betlém téměř stoprocentně křesťanský, 85 % ještě v 70. letech minulého století. Jezdilo se tam jednoduše autobusem z Jeruzaléma, 10 km vzdáleného. Hemžilo se to křesťanskými symboly a na restauracích se pyšně vyjímaly nápisy „zde se podává vepřové“. Sekulární Izraelci si sem jezdívali kulinárně zahřešit. Po předání do palestinské správy v roce 1993 se křesťanská populace začala vytrácet a koncem 90. let už tvořila necelou polovinu. Odcházela částečně z důvodů ekonomických, částečně následkem perzekuce ze strany početně sílících a nábožensky zfanatizovaných muslimů nedodržujících oficiální zákon o náboženské rovnoprávnosti.

Dnes se křesťanská populace odhaduje na necelých patnáct procent. Muslimské zastrašování místních křesťanů je stále častější včetně fyzického násilí i ze strany palestinské policie. Časté je poškozování kostelů. Místním křesťanům se nedostává téměř žádné materiální, politické ani mediální podpory ze strany lidskoprávních organizací na Západě. Kromě samozřejmě takových „zpráv“, které ze všeho viní Izrael. A zamlčují třeba i to, že někteří arabští křesťané se z palestinské správy stěhují do Izraele, čímž jej činí jediným státem Blízkého a Středního východu, jehož křesťanská populace početně roste.

Podrobněji o perzekuci křesťanů muslimy informují mezinárodní křesťanské organizace jako Open Doors, která otevřeně hovoří výslovně o „islámském útlaku“ křesťanů a dokumentuje konkrétní útoky, na osoby i na kostely včetně třeba únosů a násilných konverzí na islám. Hodně známý byl případ zatčení protestantského pastora za trestný čin „propagování normalizace vztahů s Izraelem“.

V médích ale na to celkově panuje cenzura nebo autocenzura z obav, aby nevycházelo najevo, že Palestinci perzekvují Palestince a nenarušovalo to obecný narativ „jediný padouch Izrael.“ A taky ještě Trump, jehož politika vůči Izraeli a Palestině prý provokovala muslimy k větší nenávisti vůči křesťanům. Akorát že ta perzekuce nezeslábla, ani když Biden tu politiku obrátil naruby.

Kromě křesťanů v Betlémě ubývá taky Italů v Itálii. To se děje jak?
Už několik let Italů ubývá asi čtvrt milionu ročně, jednoduše sníženou porodností. Čili o toho čtvrt milionu víc lidí umírá, než se rodí. Loňský rok zaznamenal historicky nejnižší počet narození. V nejnovější sondáži týkající se plánování porodnosti jen třináct procent mužů a 25 procent žen vyslovilo touhu mít děti. Už teď má Itálie z celé EU největší procento seniorů nad 65 let. Italské firmy vyslovují obavy z nedostatku pracovních sil ve velmi blízké budoucnosti.

Nespraví to imigrace?
Ta „velká výměna“ populace samozřejmě probíhá i zde, za loňský rok přibylo dalších přes sto tisíc ilegálů z Afriky. Že by mezi nimi bylo hodně osob na kvalifikační úrovni dnešních Italů a s italskou pracovní morálkou, se zatím nejeví pravděpodobné. Ilegální imigraci Itálie i přes zvýšené kontroly a zákazy vylodění nestačí zvládat, a tak zvažuje nějakou obdobu Marshallova plánu pro Afriku. Mělo by to být v podobě investic do podnikání, v naději, že posílení lokálních ekonomik přiměje víc Afričanů zůstávat doma než se vydávat na riskantní plavby do Evropy. Je to oživení nápadu, s nímž přišel Berlusconi už v roce 2018.

Zároveň italská vláda schválila ostřejší postup proti neziskovkám, jejichž lodě nabírají imigranty v afrických vodách a převážejí je do Itálie. S opatřeními jako pokutování neziskovek ve výši až 50 tisíc eur a zabavování jejich lodí.

Německo potřebuje více imigrantů ročně, jinak tu už nic nefunguje,“ dal se tuhle slyšet nový předseda mládežnické organizace Křesťansko-demokratické strany Johannes Winkel. Určitě tím taky myslí imigranty s německou úrovní kvalifikace a německou pracovní morálkou?
A taky je bude mezi nimi marně hledat. Ale přál by si, aby jim Němci častěji děkovali za to, že přišli. A mělo by jich být ročně až půl milionu. Je to u křesťanských demokratů novinka, dosud byli spíš mírně „migrace skeptičtí“, třebaže prakticky nic konkrétního na její zmírnění nenavrhli. A mění postoj ve prospěch imigrace zrovna v době, kdy většina Němců si už v sondážích troufá proti imigraci protestovat. Není divu, že se ve straně ozývají návrhy na vypuštění slova „křesťanská“ z názvu.

A zatímco Evropané mají problém s vlastní porodností, EU z jejich daní financuje podporu porodnosti v Turecku. Někdo v Bruselu zcvokatěl?
V Bruselu se cvokatí snadno. Ta částka věnovaná Turecku je 23 miliony eur a je věnovaná konkrétně na podporu kvalifikovaných pečovatelek o děti pracujících tureckých matek. Takže nejen péče o už existující matky, ale i povzbuzení k pohodovému porození dalších. Informace vyvolala vřavu ve Francii, kde politici upozorňují na kontrast s tamní politikou mateřství, jejímž následkem tam chybí 230 tisíc míst ve školkách. Turecko, mimochodem, patří mezi rychle rostoucí populace: nynějších 85 milionů se odhaduje při současném trendu na 109 milionů v roce 2050.

Západní školství začíná být řízeno z Číny. To je sice nadsázka, ale moc tomu nechybí. Pracuje na tom síť Konfuciových institutů. Jak to provádějí?
Výrazně se to projevilo loni na Slovensku. Tam bratislavský Konfuciův institut poslal výhrůžný dopis řediteli Institutu asijských studií profesoru Matěji Šimalčíkovi, který má pověst jednoho z největších expertů na Čínu ve střední Evropě. Jeho přečinem byl průzkum vlivu čínské komunistické strany na slovenské školství. Podobné případy se začaly ozývat i v jiných zemích a nastartovalo to rešerše čínského ovlivňování učitelů, učebních osnov a témat vyučovaných nejen v Konfuciových institutech, ale i ve školách. V USA se přichází na špehování a ovlivňování amerických profesorů sinologie včetně uplácení, vydírání a kontroly, zda vyučují čínské reálie podle osnov ČKK. Těm neposlušným se znemožňují za trest návštěvy Číny nebo přístup k pramenům nebo financím.

Podobné případy jsou hlášeny na univerzitách ve Francii. V Austrálii šlo dokonce o infiltraci ministerstva školství, kam Čína dosadila své lidi a zavedla povinnou výuku svých osnov – na útraty australské. Ve všech případech jde o témata povolená a témata zakázaná. K těm zakázaným patří třeba zmínky o masakru na náměstí Tchien-an-nem, nebo perzekuci Ujgurů nebo Falun-kungu nebo i historické události nehodící se komunistické straně do její propagandy.

Británie pokračuje v pátrání po otrokářích v uměleckých artefaktech. Nejnovější odhalení jsou přímo v parlamentu. Co se tam našlo?
Historické sbírky parlamentu obsahují 343 artefaktů potřísněných otrokářstvím. Patří mezi ně portréty nebo sochy 68 politiků, u nichž se zjistila otrokářská souvislost, i když u některých to bylo třeba vlastnictví továrny na bavlnu v Manchesteru. Jsou mezi nimi taková historická esa jako Robert Peel, Robert Walpole, William Gladstone, Edmund Burke, Oliver Cromwell. Pachatelem otrokářství je i kočár předsedy parlamentu, na němž jsou prý zobrazeni „zotročení lidé“.

To už jsme se zase dostali na hranici komedie, takže nějakou pořádnou?
Ta nejlepší se odehrála ve skotském parlamentu, který schválil zákon zvaný Gender Recognition Reform. Ten uzákoňuje právo od šestnácti let věku rozhodovat o své změně pohlaví bez lékařské operace a získávat příslušný certifikát. S ním tedy i právo transžen (čili biologických mužů) vstupovat do prostor vyhrazených ženám. Právo na něj bude mít každý, kdo ve Skotsku stráví tři měsíce. Skotové se radují, že vznikne nový „transgenderový turismus“. Spisovatelka Rowlingová to hned označila za „transgenderové křižácké tažení“ a „invazi práv žen“. Tu echt komedii však přímo v parlamentu poskytla fyzioterapeutka a komička Elain Millerová, když na poslance zvedla sukni a vystrčila na ně své ženské ohanbí.