Jak už je zvykem, tak země mívají svoje výsostné znaky. Jaksi nás to spojuje s historií a středověkem. Čechy mají lva, Morava a Slezsko mají orlice, každý svou. Klokánie má od roku 1912, na svém komplexním znaku mimo jiné i klokana a ptáka emu.

K dnešnímu povídání mě inspiroval pondělní článek v největším sydneyském denníku „The Sydney Morning Herald“. Pisatel článku, můj oblíbený, vtipný a inteligentní Paul Sheehan, zde došel k závěru, že místo pštrosa emu by si zasluhoval ve znaku být pes. Přečtěte si proč.

Součástí příběhů z dob osidlování Klokánie bílými osadníky je i to, že Austrálie byla vybudována zásluhou ovcí. Avšak kde by byla v prvních sto letech osidlování zdejší země pastvinářská farma bez neúnavného úsilí pracovních psů. Bylo by blíže pravdě, kdyby na výsostném znaku země nebyl emu, který s klokanem drží štít, ale kelpie anebo border collie či australský Cattle dog.

Ještě dnes neúnavně pracuje na zdejších pastvinách 80 000 pracovních psů. Pracují s maximálním nasazením bez nároku na odměnu nebo na jiné výhody. Stačí jim, když se dosyta nažerou, je s nimi slušně zacházeno a jsou svými majiteli občas pochváleni.

Psi jsou nedílnou součástí naší zdejší národní DNA, však také jsou vidět v každé druhé reklamě v televizi. V 66 % domácností je jeden nebo více psů. Takže se nedivme, že se objevují v reklamách na zboží, se kterým nemají nic společného. Auta, toaletní papír, různé pojistky, ať už na domek, auto anebo na život či investiční produkty. Seznam je nekonečný.

Ve zdejších domácnostech žije více zvířat (25 000 000) než lidí (23 700 000). Průměrná domácnost utratí za spolubydlící zvířata víc než za energii, restauranty, alkohol a hromadnou dopravu dohromady. V této kategorii bezkonkurenčně vedou psi. Asi proto, že jim dlužíme za jejich velkou pomoc při vybudování zdejší země k současnému obrazu.