Veškerá podobnost s existujícími nebo připravovanými seriály je čistě náhodná

1. Legionářův návrat

(Mladinká Božka Statečná netrpělivě očekává manžela, legionáře Igora Statečného. Její devadesátiletá prababička Klaudie Pernerová přijela na otočku z Užhorodu. Je vdova po železničním inženýrovi a má režijní lístek, proto často jezdí do Pardubic na hrob. Vypadá i chová se neuvěřitelně mladistvě, její skutečný věk prozrazuje pouze o dvě čísla větší oblečení a opelichaná paruka.)
B: Dáš si meltu? (Božka nese na stůl bábovku)
K: Ráda. (Klaudie předstírá pití z prázdného hrnku)
B: Představ si, že se Igor ještě nevrátil z legií.
K: To je hrozný. (Klaudie kroutí hlavou)
B: Poslední zpráva od něj je koresponďák ze Samary. "Viděl jsem ve městě toho opilce, který dezertoval k bolševikům. Myslel, že ho v převleku nepoznáme, ale bratři jsou rádi, že se ho zbavili. Nechali jsme ho jít, škoda kulky pro takového." To je dobře, že si je Igor šetří.
K: Jsi statečná. (Štěkot psů)
(Igor vchází)
Jsem doma! (Otvírá pivo a svléká tři sobolí kožichy)

2. Bláznivá dvacátá léta

(Případné zmatky v tom, zda Stateční bydlí v Pardubicích nebo v Praze, lze vysvětlit vynálezem inženýra Pernera, jehož tajemství se předává v rodině. Není zcela jasné, zda se jedná o způsob rychlého cestování nebo dokonce o přenášení celých měst. Ať tak či onak, tento vynález umožňuje zasvěceným přemísťovat se mezi Pardubicemi a Prahou pohodlně a rychlostí nedostupnou obyčejným smrtelníkům.)

(Klaudie přijela na otočku z Užhorodu)
B: Dáš si meltu? (Božka nese na stůl bábovku)
K: Ráda. (Klaudie předstírá pití z prázdného hrnku)
B: Představ si, že se Igor ještě nevrátil z Červené sedmy.
(Pláč novorozeného Alexandra)
K: To je hrozný. (Klaudie kroutí hlavou)
B: Ten jeho zatracený kumpán klarinetista tam hraje jazz a Igor vytáčí tanečnice apačské.
K: Jsi statečná. (Štěkot psů)
(Igor vchází, kolem krku červené boa)
Jsem doma! (Otvírá pivo a utírá rtěnku s krku)

3. Krach burzy

(Kumpán klarinetista se shání po Igorovi, který není doma)
B: Dáte si meltu? (Božka nese na stůl bábovku)
Kl: Meltu nerad. Dáte si něco ostřejšího? (Klarinetista vytáhne z kapsy plochou láhev)
B: Ráda. (Božka ji do sebe obrátí na ex)
Kl: To je hrozný. (Klarinetista kroutí hlavou a třepe prázdnou placatkou) Ale budete to potřebovat, antož vidím, že se Igor ještě nevrátil z burzy.
(Pláč novorozeného Jonáše, kterého Alexandr tříská chrastítkem do hlavičky)
B: Prodal kožichy a šel koupit akcie, ze kterých prý zaručeně zbohatneme.
(Velká rána)
Kl: Krach burzy! Musíte být statečná. (Božka omdlí, klarinetista zmizí)
(Igor vchází)
Jsem doma! (Otvírá pivo, přitom zakopne o Božku. Přičichne k jejím ústům.)
To je hrozný. (Igor kroutí hlavou a hází akcie do kamen)

4. Krize

(Klaudie přijela na otočku z Užhorodu)
B: Dáš si horkou vodu? (Božka nese na stůl bábovku z pilin)
K: Ráda. (Klaudie předstírá pití z prázdného hrnku)
B: Představ si, že se Igor ještě nevrátil z vyvařovny s polévkou.
(Pláč novorozeného Romana, kterého Jonáš tříská do hlavičky chrastítkem a Alexandr okousaným dřevěným koníkem)
K: To je hrozný. (Klaudie kroutí hlavou)
B: Asi šel zase s klarinetistou na Wilsoňák sbírat vajgly a žebronit u výčepního o slivky.
K: Jsi statečná. (Štěkot psů)
(Igor se vpotácí s bandaskou polévky)
Jsem doma! (Loví z kapsy vajgla, přitom převrhne bandasku)

5. Mnichov

(Kumpán klarinetista se shání po Igorovi, který není doma)
B: Dáte si meltu? (Božka nese na stůl bábovku)
Kl: Meltu nerad. Dáte si něco ostřejšího? (Klarinetista vytáhne z kapsy plochou láhev)
B: Ráda. (Božka ji do sebe obrátí na ex)
Kl: To je hrozný. (Klarinetista kroutí hlavou a třepe prázdnou placatkou)
B: Představte si, že se Igor ještě nevrátil od Haničky.
(Vzlykot Romana klečícího v koutě na hrachu)
Kl: To přece není tak hrozný. (Plácne Božku po zadnici)
B: Staví si pevnosti a kluk bez táty zvlčí. Sousedovic Miládka ho navedla, aby sebral Jonášovi šroubovák a Alexandrovi cvičebnici němčiny a prodal to vetešníkovi.
Kl: Jste statečná. (Vrzání kanape)
(Igor vchází, pokryt cementovým prachem)
Jsem doma! (Otvírá pivo, rozkašle se a scéna zmizí v oblaku prachu)

6. Okupace

(Klaudie přijela z Užhorodu s mladým urostlým milencem Hryhoryjem Hordubalem. Oba sedí v předsíni na kufrech.)
B: Dáte si meltu?
H: Iz zadovolenjem. (Hryhoryj předstírá pití z prázdného hrnku)
K: Představ si, že se do Zakarpatí nemůžeme vrátit. Okupovali nás Maďaři.
(Božka překvapením pouští bábovku na zem)
H: Ce žachlivo. (Hryhoryj kroutí hlavou)
K: Neboj se, děvenko, u vás bydlet nebudeme. Mám ještě tu roubenku po rodičích. Vyprávěla jsem ti přece, jak jsem odtamtud před sto lety utekla, abych nemusela na robotu.
H: Ty chorobra. (Štěkot psů)
(Igor vchází)
Jsem doma! (Otvírá pivo, zakopne o kufr a poleje Klaudii klobouk)

7. Útěk do lesů

(Božka přivezla na chalupu zásoby. Hryhoryj sedí na posteli mezi rozmláceným nábytkem.)
H: Chočeš čaju?
B: Ráda. (Božka předstírá pití z prázdného hrnku)
H: Ujavi sobi, ščo ja povernuv z lisu i znajšov tut Klavdieju iz susidem v ližku.
(Božka si sedne na postel vedle Juraje)
B: To je hrozný. (Božka kroutí hlavou)
H: Rozbila moje serce, i ja rozbiv mebli. Bižu v lisi dlja partyzanyv.
B: Jsi statečný. (Vrzání postele)
(Hryhoryj vchází)
Ja vdoma! (Zhasíná petrolejku)

8. Partyzáni

(Klaudie přijela na otočku z chalupy)
B: Dáš si ersatz? (Božka nese na stůl bábovku z pilin)
K: Ráda. (Klaudie předstírá pití z prázdného hrnku) Představ si, že lesy kolem chalupy jsou plné partyzánů. Už i ten Igorův kumpán klarinetista se tam objevil.

(Hluk rvačky – Alexandr a Jonáš dobývají bunkr pod stolem, který jim zabrali Roman a sousedovic Miládka)
B: To je hrozný. (Božka kroutí hlavou)
K: Pamatuj, děvenko, že všechno zlé je k něčemu dobré. Jen soused furt pyskuje, že nestačí opravovat nábytek.
B: Jsi statečná. (Dunění letadel)
(Igor vchází v přílbě s nápisem Luftschutz)
Jsem doma! (Otvírá pivo a sahá na zárubeň pro rákosku)

9. Spojenci

(Igor přivedl domů mladého urostlého sestřeleného spojeneckého letce)
B: Dáte si ersatz? (Božka nese na stůl bábovku z brambor)
L: With pleasure. (Letec předstírá pití z prázdného hrnku)
I: Představ si, že Němci ho hledají dům od domu.
(Igor odchází do ložnice najít letci nějaký civil)
L: That′s terrible. (Letec kroutí hlavou)
B: Nedělejte si starosti, použijeme Pernerovo tajemství a schováme vás u prababičky na chalupě. Budu vám vozit zásoby a vy mě naučíte anglicky.
L: You are brave. (Vrzání kanape)
(Igor vchází a přátelsky plácne letce po rameni)
Jako doma! (Otvírá dvě piva)

10. Osvobození

(Klaudie přijela na otočku z chalupy, ale zdržely ji boje v ulicích. Sedí s Božkou v kuchyni, obě v elegantních róbách z padákového hedvábí.)
B: Dáš si kafe? (Božka nese na stůl čerstvě umletou pravou zrnkovou kávu a mramorovanou bábovku s kakaem, vše ze železných zásob vděčných mladých urostlých sestřelených spojeneckých letců)
K: Ráda. (Klaudie předstírá pití z prázdného hrnku)
B: Představ si, že se Igor ještě nevrátil z barikády.
(Plesknutí facky, výkřik Romana, který se pokoušel vynést Jonášovo krystalkové rádio)
K: To je hrozný. (Klaudie kroutí hlavou)
B: Vysadila jsem okna a schovala je do postele pod peřiny, když se venku furt tak střílí. Kde bych v tomhle zmatku našla sklenáře.
K: Jsi statečná. (Dávka z kulometu)
(Igor vchází, zcela vyčerpán bojem i odbojem)
Jsem doma! (Otvírá pivo a potácí se do ložnice. Výkřik, řinkot skla.)

Epilog

B: Babi, můžeš mi něco vysvětlit? (Božka nese na stůl bábovku)
K: Ráda. (Klaudie předstírá pití z prázdného hrnku)
B: Jak je možné, že vůbec nestárneš a dožila ses tak úctyhodného věku?
K: Ale děvenko, tohle je seriál, ne dokument. Proč myslíš, že nám tak špatně sedí paruky?

B: To je hrozný. (Božka kroutí hlavou)

K: Ty musíš být ale opravdu statečná. (Obrací se k divákům) A jak teprve musíte být stateční vy!

(Vzhledem k tomu, že někteří živí herci mají nepřekonatelné nutkání měnit při natáčení výraz obličeje, jsme se rozhodli obsadit všechny role loutkami, abychom zajistili rovnoměrnou strnulost všech postav.)

© Zuzana Kulhánková 2013