Jak jsem psal minule, my z Prahy poslali balíček máku kamarádovi do Londýna a toho bdělí protidrogoví angličtí „bobbys“ si pro něj hned došli.
„Je to vaše?“ ptali se policajtovsky a scotlandyardovsky.
„Je to moje,“ vyhrkl pravdivě.
„A kdo vám to poslal?“ dotírali detektivové.
„Kamarádi,“ hlesl emigrant a bylo vymalováno. Cela byla zařízena slušně a k dalšímu výslechu byli pozvání specialisté. Přeci jenom posílat kilo opia poštou – tedy máku, že ano – to se hned tak nevidí. A divný je, že se ten podezřelý cizinec z Východu hned přiznal. To na tom bylo to nejpodezřelejší.

Dotyčný zločinný pašerák z jakéhosi Československa, kde vládne nějaký komunista Tito nebo kdo, navíc rafinovaně tvrdí, že toto opium se prodává v jeho zemi normálně v obchodech. Rafinovaně mate protidrogové detektivy tvrzením, že na obalu – vypadá to na profesionálně balené zboží – pozor! – je napsáno „Pražské balírny – národní podnik“. To musí bejt tedy pěkný stát! Když tam na obal píšou, kde to opium dokonce zabalili! Kde že to vlastně leží?

Zděšený kamarád se rozhodl k protiútoku. Zdrhnout z Československa a nechat se v Anglii zavřít za pašování opia v surovém stavu, jak byl obsah označen, to není žádný terno. Začal se tedy domáhat svědectví diplomatů státu, odkud, jak tvrdil policii, určitě nepravdivě, zdrhnul, neb tam byl údajně pronásledovaný. To samý sice říkal, když přijel do Velké Británie, ale věřte těmhletěm!! A ti pitomci z přistěhovaleckého mu to sežrali. No, došlápneme si na panáčka!

Diplomaté z ono východního státu nejevili mnoho zájmu o nějakého emigranta, ale nakonec, úředníci Jejího Veličenstva nejsou žádné housky, neradi tedy odpornému protistátnímu živlovi dosvědčili, že u nich, tam někde na Východě, se mák – tedy původní surové opium – skutečně běžně prodává, a dokonce prý se i veřejně konzumuje. Případ se zaplétal.

Toho si byli vědomi i soudruzi diplomaté. Při pokusu přesvědčit bdělé inspektory protidrogové brigády totiž tvrdili, což bylo přijato druhou stranou s naprostou nedůvěrou, že i ostatní středoevropské státy toto surové opium prodávají, používají, a dokonce i sypou na pekařské výrobky!

Soudruzi socialističtí diplomaté tušili, že je malér. První nápad, obrátit se na soudruhy z ambasády NDR byl zavrhnut, neboť by to mohlo být pokládáno za nějaké spiknutí z Východu, nedejbože s podezřením na KGB.

Nezbylo než se s prosíkem obrátit na revanšisty ze západoněmecké ambasády. Ti bez velkého nadšení nakonec potvrdili, že i u nich se toto surové opium běžně sype na sladké housky a knedlíky (takové zvláštní koule z těsta, jak vysvětlovali), zvláště je toto surové opium oblíbeno v některých částech jejich spolkové země. Moc si tím nepomohli, protože Angličané mají rádi Němce jako vosinu... no tam, a aby jim tohle uvěřili, tak to už vůbec ne.

No nakonec Karla pustli. Neradi. A myslím, že je jim to dodnes podezřelé. A Karel nedávno koupil v Česku byt a na stará kolena se vrací „na chalupu do Prahy“. Co taky ve státě, kde furt prší, rýži mají jen s curry a mák na knedlíkách považují za obzvláště rafinované požívání opia! Ale i z toho je jasné, že ono na světě nic není tak jednoduché, ani bez problémů zvládat místní stravovací zvyky.

Václav Vlk st.

Pokud vás vyprávění a recepty zaujaly, mám ještě posledních pár kusů na skladě pro Vás s výjimečnou cenou. Objednat můžete na kaiserova@jonathanlivingston.cz.

Cena 100 Kč + 70 Kč poštovné, pokud zaplatíte dopředu. Na dobírku 100 Kč + 120 Kč poštovné. Bohužel pošta nám podražila.