Pan Silberstein se cítil pod psa, a tak neváhal a navštívil psychoanalytika doktora Birnbauma.
„Pane doktore, jmenuji se Mojše Silberstein, cítím se hodně zle, proto jsem vás vyhledal. Mám dokonce sebevražedné nutkání. Co bych podle vás měl udělat?“
Doktor Birnbaum se zamyslí a vece: „V první řadě bych prosil platbu předem.“

Rabbi Bulvon se zajímá o letní mládežnický tábor, jestlipak budou odděleny tábory dívek a chlapců.
„Jsou bez starosti, rabbi,“ povídá vedoucí tábora, „na jedné straně je tábor chlapců a o kus dál, skoro na druhém konci, je tábor dívek. Mezi nimi je dokonce les…“
Rabbi Bulvon si promne vous a vece: „Právě ten les mne znepokojuje.“

Mojše Silberstein věnoval rabbimu Bulvonovi svou knihu sebraných myšlenek. Po čase se potkají.
„Četl jste, rabbi, mou knihu?“ ptá se Mojše netrpělivě.
„Nu což,“ kroutí se rabbi, „četl.“
Mojše pokračuje: „No a co tomu říkáte?“
„Nu což,“ kroutí se rabbi, „po pravdě řečeno, dozvěděl jsem se jednu věc, o níž jsem neměl ani tušení.“
Mojše je z toho paf a visí rabbimu na rtech. „A co to, rabbi, bylo?“
Rabbi se kroutí a pak povídá: „Dozvěděl jsem se tam, že v Havlíčkově Brodě je taky tiskárna.“

„To je dneska hroznej svět, Birnbaum.“
„Mně budou povídat. Co mám říkat já? Na ulici nemůžu vyjít, abych nepotkal šadchena.“
„Copak, to se tak bráněj ženění?“
„Bráním, nebráním, já mu ještě dlužím za nebožku.“

„Roubíček, co se děje, vždyť tento měsíc už požadujou třetí mimořádnou zálohu!“
„Když, pane šéf, moje žena ty peníze velmi nutně potřebuje.“
„A smím se ptát nač?“
„Vy ano, ale já ne.“

„Co je to alternativa, tatele?“ ptá se mladý Pick.
Starý se zamyslí a povídá: „Představ si, že začínáš s podnikáním. Koupíš slepici a kohouta, slepice ti vysedí kuřata, tak to jde dál, pořídíš si farmu, prodáváš drůbež a vejce, vede se ti dobře a tu přijde povodeň, všechna drůbež se ti utopí a voda strhne farmu.“
Mladý Pick má v očích hrůzu, ale přesto se nedá.
„To je, tatele, tragédie, ale já chtěl vědět, co je to alternativa.“
Starý Pick udělá dramatickou pauzu. „Alternativa,“ povídá pomalu, „alternativa jsou kachny.“

Lustig jde do trafiky koupit retka. Trafikant je hloubavý muž a takto se táže: „Lustig, voni věděj všechno. Kolik je na světě Číňanů?“
„No, mnoho přes miliardu.“
„To je velký číslo. A kolipa je na světě Židů?“
„Snad 15 miliónů?“
„No právě,“ pointuje trafikant, „a to je právě to divný. Jim to nepřipadá divný?“
„A co by mi mělo připadat jako divný?“
„No protože je to statisticky naprosto nepravděpodobný! Číňan mi ro trafiky jakživo nepáchnul. Co klient, to Žid.“

Vytáhne ruský rybář v Rusku ruskou zlatou rybku. Ta na něj koukne a tipne si:
„Jevrej?“
„Jo“
„Tak to mě radší sněz.“

V Oděse vejde do nóbl restaurace cesťák v trochu obnošeném obleku.
„Máte nějaké ryby?“ zeptá se číšníka
„Lososa, gorbušu, jesetera…“
„Ne, já chci jen nějakou čudlu, trochu zasmrádlou.“
„Dobře, zaběhnu přes ulici do večerky…“
„Prima. A chtěl bych ji nechat připravit speciálním způsobem…“
„A to?“
„Neumývat, nečistit. Hodně soli, ale jen z jedné strany! A z druhé hodně pepře. A smažit bez oleje! Jen hodit na pánev, aby se z jedné strany připálila a z druhé strany zůstala syrová…“
Číšník zmateně odchází.
„A až mi ji budete servírovat,“ volá za číšníkem zákazník, „tak ji jen prostě hoďte na stůl a řekněte: ´Žer!´“
Číšník pokrčí rameny a udělá přesně to, co se po něm chce…
Muž se slzami v očích dá číšníkovi sto dolarů jako spropitné, obejme ho a řekne:
„Tři měsíce na služební cestě… Sára mi tolik chybí…“

Převzato z blogu Tomáš Vodvářka se souhlasem autora

****************************

(Minulá dodávka chtipů od Chechtavýho tygra zde.)