Žena přijde ke knězi a říká mu:
"Otče mám problém. Doma mám dva papoušky - samičky, a ty pořád opakují jednu a tutéž větu.
"Jakou větu?" táže se kněz.
"No, říkají: Ahoj, my jsme dvě coury, nechcete se pobavit?"
"To je ale obscénní," vykřikne kněz. Pak se ale zamyslí a povídá:
"Možná že bych vědel o něčem, co by váš problém mohlo vyřešit. Doma mám dva papoušky, samečky, které jsem naučil modlit se a číst bibli. Přineste své papoušky ke mně domů, dáme je do klece k Francisovi a Bobovi a ti naučí ty dvě vaše nezbednice zbožnosti a modlitbám. Pak jistě přestanou opakovat tu frázi."
"Děkuji vám, otče. Tohle by skutečně mohlo pomoci." odpoví žena.
Příští den přinese své dvě papoušice ke knězi domů. Když vstoupí do domu, skutečně uvidí dva papoušky v kleci, jak drží růženec a modlí se. Žena s nadšením přistoupí ke kleci a vpustí do ní své dvě papoušice. Po několika minutách se z klece unisono ozve:
"Ahoj, my jsme dvě coury, nechcete se pobavit?"
Místností se rozhostí napjaté ticho. Pak se jeden šokovaný papoušek podívá na druhého a povídá:
"Odlož růženec, Franku, naše modlitby byly vyslyšeny."

***

Dvě verze jedné události - kluk se vrátí v noci domů děsně ožralý.
Klukova verze: "Přijdu domů, letím na záchod, rozsvítím, vybleju se, zhasnu a jdu spát."
Otcova verze: "Sedím v noci na záchodě, najednou někdo otevře dveře, zhasne, pobleje mě, rozsvítí a odejde."