Fenoménem[1] letošních voleb v ČR se stal PMO – Politicky modifikovaný organismus, kterému dali novináři název pětikolka či koala. Podobnost PMO s GMO – Geneticky modifikovaným organismem - je v tom, že také nevznikl přirozenou cestou. Záměrnou politickou manipulací vytvořená bytost má pět hlav[2], což vyvolává pochybnosti o předvídatelnosti jejího chování a činů, a vícehlavost spíše koresponduje s paranormální entitou draka (saně), vyskytující se ve všech světových kulturách. Po prostudování poznatků shromážděných drakologií[3] tak můžeme některá chování pětihlavé entity po jmenování vlády přece jen do určité míry predikovat.

Celosvětové rozšíření draků má za následek značnou variabilitu jejich vzhledu, velikosti a vlastností. V Číně se tradičně vyskytují draci prospěšní (a proto uctívaní), evropští draci jsou naopak symbolem chaosu, ničení, krutosti a zmaru.

Drak se zpravidla objeví náhle „kde se vzal, tu se vzal“, nebo se vylíhne z vejce, jehož rodičovský pár zůstane neznámý. Stádiu dospělého draka může předcházet šmok (dráče), které však po dobu sedmi let nedokáže žádný člověk spatřit.

Draka lze zkrotit či dokonce ochočit, jak dokladuje citát „Mám draka, a nebojím se ho použít!“ (Shrek, 2001). Doklady o jiném než bojovém využití ochočeného draka však chybí.

Drak má blanitá křídla a přemisťuje se letem. To zapadá do koncepce EU snižování uhlíkové stopy dopravy. Bohužel, tuto výhodu eliminuje jeho potřeba „dštít oheň a síru“ bez jejich energetického využití,což jistě vyvolá vydání nového regulačního opatření EU.

Potravní preference draků jsou nejen velmi extravagantní, ale během času se i nepřiměřeně stupňují, a tak i komunity, které původně chtěly s drakem vyjít po dobrém a za každou cenu, nakonec povolají drakobijce. Za zmínku stojí, že k přemožení draka mají lepší dispozice „hloupí Honzové“, než udatní rytíři.

S potravními preferencemi draků úzce souvisí poznatek, že jednotlivé hlavy spolu o potravu zápasí, což znamená, že trávící soustavy jednotlivých hlav jsou striktně oddělené, stejně jako pokladny jednotlivých koaličních politických stran. Somatologie draků je neprobádaná i v tom smyslu, že drak uhyne až po utětí všech hlav. Dragonheart (film Dračí srdce z roku 1996) uvádí, že drak má jen jediné srdce (a z něj polovinu může ještě poskytnout). Zdá se tedy, že ztráta funkčnosti dračího srdce nemá na přežívání draka žádný vliv. Sporná je i existence centrální nervové soustavy draků. Jedna hlava sice bývá dominantní a koordinující (v ilustrovaných drakologických materiálech mívá královskou korunku), ale nedokáže zabránit půtkám mezi jí řízenými hlavami.

Pro usměrnění chování vůči drakům je zčásti použitelné i motto Bradavické školy čar a kouzel[4]: „Draco Dormiens Nunquam Titillsndus“ (Nikdy nelechtej spícího draka). Omezená použitelnost je dána tím, že pokud „čert nikdy nespí“, lze předpokládat, že i „drak nikdy nespí“, a kdyby i usnul, jaký profit lze očekávat z jeho lechtání?

[1] Fenomén (z řeckého fainomenon) je to co se člověku jeví, bez rozlišení, zda se jedná o skutečnost nebo klam.

[2] Jednohlaví draci jsou naprostou výjimkou, stejně tak, jako draci stohlaví. Nejčastější počet hav je lichý (tři, pět, sedm, devět).

[3] Předmětem studia drakologů je drakologie – nauka o dracích, jejich historii, plemenech, místech výskytu a jak je možné je zkrotit, ochočit či zabít.

[4] Hogwarts School of Witchcraft and Wizardry, zkráceně Hogwarts.