Bývalý špičkový politik německých sociálních demokratů Jans-Jochen Vogel nedávno řekl: "Že dnes lidé na zasedání čtou, píší SMS a e-maily, je pro mě nepochopitelné. To přece tříští pozornost." A pak dodal: „Lituji paní kancléřku Merkelovou, ona musí přece trpět, když má zároveň mluvit, poslouchat, esemeskovat, a to všechno současně. To přece nejde, to je strašné.“

Analytici připomínají, že dříve, a to i za Helmuta Kohla, byla mediální situace mnohem přehlednější, existovaly tři televizní kanály, pár seriózních novin a pár newsmagazínů a kancléř měl čas si každou odpověď rozmyslet minimálně do druhého dne. V dnešní rychlostní společnosti je všechno jinak: Důležitá rozhodnutí se dělají někdy během minut, dříve na to byly minimálně dny, týdny a někdy i roky.

V této souvislosti samozřejmě si odborníci kladou otázku, jestli jsou dnešní politici přetížení a jestli v rychlostní společnosti nedělají více chyb než dříve.

Profesor Gerhart Roth, který se již desítky let zabývá výzkumem mozku, tvrdí, že časový tlak vyvolává v mozku tzv. noradrenalin. Tento hormon aktivuje činnost svalstva, zvyšuje bdělost a stará se o to, aby byla vypnutá funkce myšlení. Pro divoká zvířata v přírodě je to záchranný program, který jim zaručuje, že přežívají. Ve stresových situacích jednají instinktivně.

Bohužel úplně stejně jako stresované zvíře reaguje i stresovaný člověk. Nicnedělání je proto typická reakce na stres i u politiků Když Německo napadlo sovětské Rusko, diktátor Stalin se v červnu 1941 na pár týdnů ztratil a nikdo nevěděl, kde je.

Profesor Roth říká: "Náš mozek vypíná myšlení, protože spotřebovává strašně moc energie. Kdo skutečně soustředěně přemýšlí, jeho mozek spotřebuje velké množství cukru a kyslíku. Proto se mozek snaží s myšlením zacházet úsporně a vše, co jde, vykonáváme automaticky."

Jestli člověk činí dobrá nebo špatná rozhodnutí, to záleží právě na tom, jestli bylo učiněno pod časovým tlakem nebo ne. Pod tlakem lze učinit dobrá rozhodnutí jen tehdy, když se jedná o běžné, tedy opakované záležitosti. Rozhodnutí, která vyžadují soustředěné přemýšlení a kreativitu, když jsou učiněná pod časovým tlakem, jsou velkou většinou špatná. Proto profesor Roth radí politikům, aby si před každým závažným rozhodnutím, i když vypadá velice naléhavě, vynutili pauzu, byť krátkou a rozhodovali v klidu.

Stejně nebezpečné pro rozhodovací procesy je i to, když je člověk konfrontován s mnoha podněty, a to buď průběžně, nebo dokonce současně, jak o tom hovořil politik Vogel. Takový člověk či přesněji jeho mozek, není schopen se soustředit na jedinou myšlenku, a toho pochopitelně zkušený protivník může při jednání využívat, pokud dotyčného dobře zná. Dostane-li ho do stresové situace, tak ví, že rozhodne tak, jak to činí většinou, a to z pudu sebezáchovy, aniž to ví, protože jinak by se mozek zablokoval.

To samozřejmě nezní moc dobře, a vědí to i politici, a proto se ptají: Jak se můžeme dostat z této pasti?

Vědci říkají, že za zvýšené tempo nemůže přímo politika, ale technologie, a proto je třeba s ní zacházet mnohem obezřetněji a v rozhodujících chvílích se hlavně od mobilu umět odpojit, aby člověk získal čas k soustředěnému přemýšlení nad důležitými úkoly.

Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6