Tuberkulóza nabírá na síle. V Indii se objevila "totálně rezistentní" forma, na kterou antibiotika vůbec nezabírají. Není to však úplná novinka na epidemiologické scéně.

Původcem tuberkulózy bakterií Mycobacterium tuberculosis je dneska nakažena třetina všech obyvatel Země. Většina z více než dvou miliard infikovaných to netuší a ani se to nikdy nedozví. Jen každý desátý až dvacátý nakažený člověk skutečně onemocnění a "rozjede" se u něj "tubera". Výjimku tvoří lidé, kteří jsou zároveň HIV-pozitivní. Ti jsou k propuknutí tuberkulózy podstatně náchylnější a představují dneska asi 13 % všech nemocných s tuberkulózou.

Od šedesátých let drželi lékaři tuberkulózu na uzdě především pomocí anitibiotik isoniazidu a rifampicinu. S těmi vyléčili prakticky všechny, kdo vydrželi léky v potřebných dávkách užívat po dostatečně dlouhou dobu – tedy asi půl roku. Čas od času se objevili pacienti, kterým standardní léčba nezabírala, protože jejich bakterie byla na tato antibiotika rezistentní. Těmto lidem pomohla antibiotika z "druhé fronty".

V devadesátých letech začal narůstat počet případů, kdy původce tuberkulózy vzdoroval hned několika antibiotikům. Tyto kmeny Mycobacterium tuberculosis se začaly označovat jako MDR-TBC tedy jako "multiple drug resistant" (odolné k vícero lékům). V roce 2006 byly popsány kmeny Mycobacterium tuberculosis, které už si nic nedělaly nejen z první linie antibiotik, ale nezabíralo na ně ani žádné z antibiotik nasazovaných v "druhé frontě". Objevily se u HIV-pozitivních pacientů v Jižní Africe. V první fázi bylo zachyceno 52 pacientů a z nich 51 na tuto "nezdolnou" tuberkulózu zemřelo. V terminologii epidemiologů se objevila zkratka XDR-TBC čili "extensively drug-resistant" (česky "značně odolné"). Podle oficiálních statistik Světové zdravotnické organizace se XDR-TBC vyskytuje v 58 zemích a ročně vyvolá onemocnění u 25 000 lidí. Oficiální čísla jsou ale jen příslovečnou "špičkou ledovce". V mnoha zemích mají problém vůbec zjistit, že je člověk nakažen TBC. Natož aby dokázali odhalit, zda onemocněl "obyčejnou" tuberkulózou, MDR-TBC nebo XDR-TBC.

V únorovém čísle časopisu Clinical Infectious Diseases referují indičtí lékaři o výskytu kmene Mycobacterium tuberculosis, pro který se začíná používat zkratka TDR-TBC. Je "totally drug-resistant" tedy "totálně odolný" k antibiotikům. Nejde však o úplnou novinku. Totálně odolné kmeny původce tuberkulózy popsali mikrobiologové už v roce 2007 v Itálii a o dva roky později v Iránu. Indie je tedy třetí zemí, kde se TDR-TBC vyskytla. Nikdo zatím netuší, jak velký počet lidí je tímto kmenem nakažen, v kolika obyvatelích indického subkontinentu bakterie "dřímá" a kdy se v kom probudí.

Těžko se chlácholit iluzí, že Indie je daleko a tudíž se nás TDR-TBC netýká. Je vcelku jedno, kde se tak nebezpečný mikroorganismus objevil. Jestli je náš svět v něčem skutečně globalizovaný, pak jsou to virové či bakteriální choroby. Mikrob, který dneska zabíjí v Bombaji, může za týden vraždit v New Yorku, Melbourne nebo Kardašově Řečici.

Totálně rezistentní kmeny nejsou nějakou z nebes spadlou novotou. Jsou výsledkem evoluce. Z obyčejných bakterií se pod tlakem používaných antibiotik "první linie" vyvinuly rezistentní kmeny. Z nich vznikly pod tlakem antibiotik druhé řady nejprve kmeny MDR-TBC a následně i XDR-TBC. Totálně rezistentní kmeny jsou tedy posledním evolučním krokem bakterie Mycobacterium tuberculosis. Z jejího hlediska jde o krok velmi zdařilý a úspěšný. Lidstvo to samozřejmě hodnotí jinak. V šoku bychom však z TDR-TBC být neměli. Každý ze stále průšvihovějších kmenů jsme tu měli dávno předtím, než mu byla přidělena efektní zkratka. Jen se o tom moc nepsalo a nemluvilo. Ono se málo píše a mluví o tuberkulóze jako takové. To, že se TDR-TBC stala ze dne na den mediální hvězdou, s sebou nese aspoň něco málo pozitivního. O této chorobě se konečně zase mluví nejen mezi odborníky, ale také v široké veřejnosti.

Tuberkulóza je "nemocí ze špatných životních podmínek". Onemocnění rezistentními kmeny lze označit za "nemoc ze špatné léčby". Jen každý dvacátý pacient s tuberkulózou je testován na to, zda není náhodou nakažen rezistentním kmenem. A z těch, kteří jsou rezistentními kmeny nakaženi, se dostane správné léčby jen 16 % nemocných. V těchto podmínkách jsme si rezistentní kmeny sami "vyšlechtili". Jinak to ani dopadnout nemohlo. Darwinovy zákony přírodního výběru platí i pro Mycobacterium tuberculosis. Učíme se to sice už na základní škole, ale praktické důsledky těchto zákonitostí nás znovu a znovu zaskočí.

Vzniku rezistentních kmenů významně napomohl neutěšený stav na poli vývoje nových antibiotik. Mezi antibiotiky "první fronty" se neobjevila zásadní inovace po celé půlstoletí. Když se léčí v podstatě stále stejnými léky, byl by to zázrak, aby si na ně bakterie nezvykly. A proč nemáme nové léky? Protože by se na nich nevydělalo.

Tuberkulóza je mezi infekčními chorobami co do počtu obětí druhým největším zabijákem hned za AIDS, ale pro farmaceutické firmy není vývoj antibiotik účinných proti bakterii Mycobacterium tuberculosis dostatečně lukrativní. Pro ně jsou o poznání lákavější léky, které pacient užívá doživotně a které přitom neztrácejí na účinnosti. Proto se vyvíjejí jako na běžícím pásu léky proti kardiovaskulárním chorobám nebo antidepresiva. Antibiotika užívá pacient dny, týdny nebo (např. v případě tuberkulózy) měsíce. Pak je zdravý a lék nepotřebuje. Při léčbě antibiotiky zákonitě vznikají rezistentní kmeny a ty posílají lék velmi rychle do starého železa. Kdo by chtěl investovat astronomické sumy na vývoje antibiotika, když vyhlídky na návratnost investice jsou krajně nejisté?

V poslední době se přeci jen začíná blýskat na lepší časy. V roce 2011 se testovalo na léčbu tuberkulózy asi deset léků. Některé jsou zcela nové, jiné byly používány k léčbě jiných bakteriálních infekcí a teď se jeví jako nadějné i pro léčbu tuberkulózy. Pokud testy dopadnou dobře, mohli by mít lékaři a pacienti k dispozici léky, které budou zabírat proti novým rezistentním kmenům nebo výrazně zkrátí léčbu.

Co závěrem? Třeba poněkud svérázný přehled vývoje našeho zápolení s infekčními bakteriálními chorobami, jak ho před časem na svých oficiálních webových stránkách prezentovala i Světová zdravotnická organizace.

2000 př.n.l. – Je ti zle? Sněz kořínek!
1000 – Kořínky jsou pohanství. Modli se!
1850 – Modlitba je pověra. Vypij lektvar!
1920 – Lektvar je šarlatánství. Spolkni prášek!
1945 – Staré prášky nezabírají. Spolkni penicilin!
1955 – Bakterie zmutovaly. Spolkni tetracyklin!
1960-1999 – Bakterie mutují dál. Spolkni silnější antibiotikum!
2000 – Bakterie vyhrály. Je ti zle? Sněz kořínek!