Existuje života na Marsu? Nejnovější výzkumy meteoritu AHL 84001, který našli před čtvrt stoletím v Antarktidě a který nepochybně pochází z této planety, to naznačují. Ovšem není to poprvé.

O životě na Marsu začali před víc než sto lety spekulovat spisovatelé sci-fi. Byla to však jenom hra. Teprve když vědci získali zkušenosti se životem pozemským a nové přístroje, tedy před půlstoletím, se touto myšlenkou začali zabývat vážně. Proto také dvě americké laboratoře Viking, které tam přistály v roce 1976, se pokoušely zjišťovat, jestli ve vzorcích půdy nejsou stopy po životě. Nakonec vědci usoudili, že tam přístroje nic nenašly, i když někteří pochybovači dodnes poukazují na různé podivnosti možný život naznačující. Potom některé automaty objevovaly stopy vody, stejně jako metan a další zajímavé plyny v atmosféře, což by také mohlo svědčit ve prospěch života. A také meteorit AHL 84001, který odborníci zkoumají víc než dvě desetiletí, pořád dával naději, že obsahuje mikroby zmrzlé před 3,5 miliardy lety. I ten poslední výzkum, okolo něhož se strhl povyk, na to pomocí nových špičkových přístrojů ukazuje, ale opět je na hranicích možností – další studie mohou jeho závěry vyloučit.

Ovšem proč tolik bažíme po nalezení mimozemského života? Proč do toho americká NASA, evropská ESA a občas i další kosmické agentury vkládají tolik peněz? Nebylo by lepší, jak často tvrdí skeptici, dát tyhle prostředky na výzkum rakoviny, dědičných chorob a neznámých infekcí, anebo na utišení hladu v rozvojových zemích?

Objev života na Marsu anebo kdekoli jinde ve vesmíru by měl epochální význam. Přinesl by revoluci do biologie, fyziky, chemie a geologie. „I kdybychom tam objevili stopy po životě dávno vyhaslém, bylo by to fantastické,“ prohlásil před lety zesnulý americký exobiolog Carl Sagan. „Tento nález by totiž mohl vést k objasnění dvou podobností: podobností Země a Marsu a podobností všech pozemských forem života.“

Někteří vědci se domnívají, že před 4 miliardami lety se na povrchu Marsu rozkládal oceán hluboký sto metrů a vyvíjely se mikroorganismy. A potom se osudy Marsu a Země rozešly. Proč? Jaká katastrofa to způsobila? Nenašli bychom na Marsu nějaké varování i pro život na Zemi, nástin prostředků, které by pomohly uchránit zdejší život před zkázou?

Zatím měli odborníci možnost zkoumat jenom život pozemský a z něho odvozovat zákony vývoje. Jestliže by dostali možnost podívat se na představitele mimozemšťanů, mohli by docházet k ještě obecnějším pohledům na podstatu života. Mohlo by je to nasměrovat k objasnění některých biologických záhad, s nimiž si nevědí rady. Postupem času by mohly tyhle objevy přispět i medicíně – k prevenci vrozených vad i některých těžkých chorob, možná i k jejich léčbě.

Pátrání po životě mimo Zemi je základní výzkum nejvyššího kalibru, u něhož nikdy nevíme, kam nás zavede, jak nám zamíchá s každodenním životem.

Nalezení mikroorganismů kosmického původu by přineslo množství poznatků, jejichž význam si neumíme představit, stejně jako další a další otázky, které si dnes neumíme ani klást. Jeho význam si nemůžeme s ničím srovnávat – ani s objevením Ameriky, ani s vysazením prvních lidí na Měsíci. Byl by to výbuch nových poznatků, který by převrátil život pozemský.

Vyšlo v MfD 2. 12. 2009

Se svolením autora převzato z www.karelpacner.cz