Objev, který změní 21. století, ale zatím nevíme, jakým způsobem

Ve čtvrtek 11. února vystoupil na tiskové konferenci ve Washingtonu David Reitze, šéf detektoru LIGO: „Dámy a pánové, zachytili jsme gravitační vlny. Dokázali jsme to!“

Byla to stejně převratná slova, jako když Neil Armstrong v červenci 1969 vstoupil na Měsíc: „Je to malý krok pro člověka, ale velký skok pro lidstvo.“

Právě před sto lety předpověděl geniální fyzik Albert Einstein ve své obecné teorii relativity existenci gravitačních vln. Ale po čase i on zapochyboval, jestli se je podaří detekovat – natolik mají být slabé a těžko postřehnutelné.

Gravitace neboli přitažlivost se šíří ve vlnách jako třeba světlo. Avšak místo radiace se projevuje chvěním prostoru. Toto chvění nepodléhá žádnému rušení, a proto může přinést spoustu nových poznatků o vesmíru.

V šedesátých letech 20. století postavil první detektory gravitačních vln poblíž Washingtonu a Chicaga profesor Joseph Weber. V roce 1972 mu dokonce NASA umožnila, aby poslal jednu aparaturu s astronauty Apolla 17 na Měsíc. Nic nezachytil. Nicméně podnítil tím řadu kolegů nejen v USA, ale i v Itálii, Japonsku a v Německu, aby v těchto experimentech pokračovali. Určité nepřímé důkazy o těchto vlnách našli. Weber ještě před svou smrtí v roce 2000, kdy mu bylo jednaosmdesát, přispěl k vybudování laserového detektoru LIGO.

Laserovou aparaturu LIGO začali stavět v roce 1993, stála miliardu dolarů. Skládá se ze stanic v Livingstonu v Louisianě a v Hanfordu ve státu Washington. Vzdálenost tří tisíc kilometrů má vyloučit rušení okolními jevy. V první etapě pozorování v letech 2002–2010 nic nezachytila. Potom ji pět let zdokonalovali.

A loni 14. září zaznamenala první záchvěvy gravitačních vln. Asi 250 milionů světelných let od nás splynuly dvě černé díry a přitom slabě vykřikly. Gigantické válce ukryté ve dvou tři kilometry dlouhých tunelech se slabounce rozechvěly.

Vědci z LIGO dlouho zkoumali zachycený signál, který trval půl vteřiny, a zpřesňovali jeho vlastnosti. Proto výsledek ohlásili až po pěti měsících.

Tisková konference vzbudila obrovský zájem odborníků na celém světě. Po optickém, rádiovém a gama okně, které astronomové dosud používají k pozorování vesmíru, získali čtvrté okno. „Gravitační vlny nabízejí úplně nový pohled na vesmír a díky jejich zachycení můžeme čekat revoluci v astronomii,“ řekl proslulý teoretický fyzik Stephen Hawking. A důsledky revolucí bývají obrovské, ale jak víme, nedají se předvídat.

Otištěno v Reflexu č. 7 - 18. 2. 2016