Rossum’s Universal Robots dneška se jmenují Boston Dynamics. Firma vyvinula robota s názvem PETMAN, který nápadně připomíná pochodujícího vojáka.

V poměru cena/výkon je momentálně nejefektivnější zbraní člověk opásaný výbušninou se šrouby a maticemi a odpalovacím zařízením v ceně patnácti korun. Účinek je okamžitý. Taková zbraň pronikne i do hlídaných prostorů, bez ohledu na to, zdali je to pod širým nebem, anebo pod střechou. Dovede autonomně uvažovat a dokáže rozhodnout o okamžiku vhodném k odpálení. Nezanechává stop, pokud nebudeme počítat utrženou hlavu, která po explozi obvykle na místě zbude. Protivník prahnoucí po odvetě nedokáže ani hrubě odhadnout, odkud zbraň přišla. Najednou tu je a vybuchne, radost pohledět!

O něčem podobném mohou vojevůdci regulérních armád jen snít. Taky že se jim o tom zdá a přemýšlejí, jak podobnou zbraň získat. Zdá se, že jsou na dobré cestě.

ASIMO

Karel Čapek si vymyslel fabricky vyrobené bytosti schopné napodobovat prakticky všechny lidské funkce. Z hlediska nomenklaturního nešlo o roboty, třebaže toto přízvisko umělým bytostem bratři Čapkové přisoudili: byli to androidi, kdežto robot v současné nomenklatuře je stroj, mechanismus ovládaný motoricky, bez ambice napodobit biologické procesy. K androidům máme ještě daleko, roboti jsou už mezi námi. A zase ta nomenklatura: množné číslo "roboti" označuje stroje napodobující i vzezření člověka, kdežto "roboty" jsou prostě automaty, vykonávající určité specifické práce.

V srpnu 2003 jsme měli příležitost pozorovat takového robota, jak klade kytici pomníku Karla Čapka v Národním muzeu v Praze. Je to 130 centimetrů vysoký stroj, který umí chodit po rovině i po schodech a dokáže napodobit i tanec. Vyvinula ho automobilka Honda a proklamativní cíl vývoje je "pomoc lidem". Momentálně existuje čtvrtá generace Asima, schopná pohybu rychlostí devět kilometrů za hodinu, s 57 stupni volnosti.

Mechanický pomocník, to je jistě krásná myšlenka, mechanický voják ještě krásnější. Touto myšlenkou se zabývá americká výzkumná agentura DARPA. V poslednímčísle časopisu Wired je referát o nejnovějším projektu organizace, která se mimo jiné zasloužila o vznik internetu coby sítě nenarušitelné ani atomovým výbuchem. Projekt má název Avatar a je zaměřen na vývoj komunikačního prostředí mezi člověkem (vojákem) a autonomně pohyblivým zařízením (schopným zabíjet). Člověk by fungoval tak trochu jako loutkář, jako vodič marionety. S tím rozdílem, že by jeho kašpárek nedržel v ruce plácačku, ale samopal.

Jde o zásadní posun v technickém myšlení.

Komunikační technologie do značné míry zrušily faktor prostoru. To ostatně je hlavní smysl internetu, tohoto produktu agentury DARPA. Výhledové plány počítaly s umělou inteligencí, tedy s autonomním uvažováním strojů. Ukázalo se, že je to technicky stále ještě nedosažitelný cíl, a v duchu postoje typu "kyselé hrozny" si dokážeme říci, že něco takového nepotřebujeme. Stačí, když budeme se strojem komunikovat, důležité je, aby byl autonomní ve svých pohybech. Bude to pak skutečný "avatar", tedy jakési prodloužené ego člověka, který ho bude řídit.

RiSE

Big Dog

Není to žádný ztřeštěný sen.

Firma Boston Dynamics se zabývá vývojem autonomních mechanismů řadu let. Její čtyřnohý robot Big Dog pochází z roku 2005. Stroj dokáže nést půldruhametrákový náklad rychlostí 6,4 kilometru za hodinu a zvládne 35stupňové stoupání. Vývoje se účastní i další instituce, jako je Jet Propulsion Laboratory a Concord Field Station Harvardovy univerzity. Jiný takový robot se jmenuje RiSE. Je to robotí miniatura, schopná lézt po kolmých stěnách a ohradách i po stromech. Nicméně nejvíce nadějí ve vojácích vyvolává PETMAN. To už je robot podobný člověku. Pro pohyb na bojišti není vhodný, je ovládán prostřednictvím kabelů. Boston Dynamics ho vyvinuly pro testování protichemických kombinéz. Ovšem pochodujícímu vojákovi se nápadně podobá.

PETMAN

Křesťanská civilizace si vydobyla v druhé polovině druhého tisíciletí světovou hegemonii především převahou válečné technologie. Rozpoutala několik století trvající masakr. V současnosti je to ale převaha sice přetrvávající, ale problematická. Projeví se v masivní válce proti pravidelné armádě - evropského typu. Proti netradiční mikroválce selhává, jak se přesvědčili Američané ve Vietnamu a Rusovév Afghánistánu a všichni dohromady na drobných válčištích rozptýlených po pěti kontinentech. Problém je v tom, že takzvaný bílý muž už není ochoten ani pracovat, ani umírat ve válce. Proto ta úporná snaha najít řešení, které by zbavilo vojáka rizika smrti.

Těžko odhadnout, jak dlouho budeme čekat na prvního ozbrojeného robota. Možná, že bude vypadat ještě jinak než dvojice voják - vražedná marioneta. Pracuje se na takzvaných exoskeletech. Funguje to do značné míry jako brnění, plní to i ochrannou roli brnění, ovšem je to vybaveno motory a pomáhá to vojákovi v pohybu. Na vývoji pracuje už zmíněná Honda, ale také M. I. T., Cyberdyne, Rex Bionics nebo Berkeley Bionics. Výsledky jsou povzbudivé nebo zavrženíhodné, podle toho, z jaké stránky se na to díváte. Vyhlídka na praktické zavedení?

Úzké hrdlo západní civilizace je energie, její získávání, skladování a distribuce. Dnes už není zas tak velký problém vyrobit exoskeleton či exoframe, ani vyrobit autonomního robota. Ale je to jako v tom starém vtipu o ruských digi hodinkách, hodinky na ruce a akumulátor v kufru. Budoucnost všech těchto projektů do značné míry závisí na lehkém, levném, netoxickém, vysokokapacitním akumulátoru elektrické energie.

Až bude vyvinut, změní se svět. A my se budeme ptát, zdali k lepšímu, nebo horšímu.

LN, 28.2.2012