Původně jsem na to nechtěl vůbec reagovat, ale množící se dotazy lidí, kteří tomu uvěřili, mě nutí k pokusu o uvedení na pravou míru. Nejdříve jsem dokonce nechtěl věřit, že by někdo takovou pitomost vůbec napsal či odvysílal ve zpravodajství, takže jsem tazatele podezíral z toho, že při sledování zpráv nedávali pozor. Pak mi ale elektronickou poštou přišel odkaz na důkaz: ŠOK! Může za japonskou VLNU SMRTI Měsíc? Je to možné...

V té zprávě se tvrdí, že „Tsunami v Japonsku má na svědomí mnoho lidských životů. Zřejmě má souvislost s postavením Měsíce vůči Zemi. Měsíc by měl být 19. března nejblíž k Zemi za posledních 18 let.“ Titulek zprávy nelže. Taková zhovadilost opravdu může způsobit šok.

Pusťme se do ošemetné diskuse o tom, jaký vliv má přitažlivost Měsíce na Zemi. Tvrzení o vlivu fází Měsíce na růst hub patří k úsměvným prvkům folklóru, na dotazy jaké je postavení Měsíce, z nichž se vyklube snaha skloubit pokus o otěhotnění s měsíční fází, což prý pomáhá, reaguji radou, že chce-li žena otěhotnět, musí dělat něco úplně jiného než koukat na Měsíc. Ale to už si uvědomuji, že se nebezpečně blížím „kultuře“ bulvárních televizních kanálů, takže zpátky k něčemu vážně míněnému. Slapové síly Měsíce a Slunce, které způsobují zvedání hladiny oceánu, zvedají též pevninu. Řádově o centimetry (snad mě nějaký geofyzik opraví, je-li to o řád víc či míň). Vliv této síly na pohyby litosférických desek si, myslím, nemůžeme dovolit přejít mávnutím rukou či dokonce výsměchem. Jiná věc je ovšem velikost tohoto vlivu a jeho případná měřitelnost. Stejně jako změna rotační periody Země v důsledku pohybu litosférických desek při zemětřesení teoreticky nutně nastává, ale je prakticky neměřitelná, protože ji překrývají jiné efekty s mnohem většími důsledky, vliv Měsíce na zemskou kůru je v podobné pozici. Určitě existuje, je však těžko měřitelný, protože se ztrácí v „šumu“ jiných, mnohem silnějších vlivů. Bavíme se vlastně o efektu mávnutí motýlího křídla. MĚSÍC URČITĚ NEMOHL ZPŮSOBIT ZEMĚTŘESENÍ ANI VLNU TSUNAMI.

Zpráva ovšem neoperuje se samotným slapovým působením Měsíce, ale se vzdáleností Měsíce od Země, zřejmě v přesvědčení, že to hraje hlavní roli. Nikoli. Velikost slapové síly sice závisí na vzdálenosti Měsíce od Země, ale mnohem větší roli hraje vzájemná poloha Slunce a Měsíce. Slunce se na slapech podílí až jednou třetinou a velmi záleží na tom, jsou-li Měsíc a Slunce vůči Zemi spíš v přímce (Měsíc v novu nebo úplňku), kdy se slapové síly obou těles sčítají a důsledkem jsou skočné přílivy, nebo jsou-li Měsíc a Slunce přibližně kolmo na sebe (první či poslední čtvrť), kdy jsou slapy nejmenší a příliv je zván hluchým. Vzdálenost Měsíce od Země je v této souvislosti téměř zanedbatelná.

A teď to hlavní: 11. března 2011 ráno, v době zemětřesení, byl Měsíc od Země velmi daleko, mnoho nechybělo k největší možné vzdálenosti, a blížil se do první čtvrti. Slapové síly tedy byly téměř nejmenší možné. Konkrétně: 6. 3. byl Měsíc nejdál od Země (v odzemí), a to 407 tisíc kilometrů. Nejblíže Zemi, v přízemí, bude opravdu 19. 3., a to 357 tisíc kilometrů. 11. 3. byl Měsíc od středu Země vzdálen 397 tisíc kilometrů, tedy mnohem dále než činí střední vzdálenost – 384 tisíc kilometrů). Do okamžiku dosažení té proklamované nejmenší vzdálenosti mu tedy chybělo osm dní. Je to málo? Uvědomme si, že Měsíc obíhá okolo Země po elipse přibližně za 27,3 dne. Pro pořádek, doba mezi dvěma po sobě následujícími průchody Měsíce přízemím se nazývá anomalistický Měsíc a je o něco delší než doba oběhu Měsíce okolo Země vůči hvězdám (siderický Měsíc), ale jen o několik hodin. Mezi nejmenší a největší vzdáleností při každém oběhu Měsíce uplyne necelých 14 dní. Více než osm dní od přízemí je moc dlouhá doba! Do slapového minima okolo první čtvrti, která nastala 13. 3. 45 minut po půlnoci, naopak zbývaly jen necelé dva dny.

Jak se podaří v situaci, kdy vliv Měsíce, je-li jaký, je prakticky nejmenší, sestavit „šokující“ zprávu o tom, že Měsíc způsobil „japonskou vlnu smrti“ a jedním dechem předpovědět blížící se další neidentifikované katastrofy, patří k záhadám, kterým ani rozumět nechci. Smím-li radit, nekoukejte na to a nečtěte to. Stejnou informační hodnotu budou mít pravděpodobně i ostatní „zprávy“, které najdete v sousedství.

Převzato z blogu JanVesely.bigbloger.lidovky.cz se souhlasem autora.
Autor je pracovníkem Hvězdárny a planetária v Hradci Králové