Chlouba čínské kosmonautiky – Tchien-kung 1 (Nebeský palác) – padá nekontrolovatelně k Zemi. Startovala v lednu 2009. Je to poměrně malý kosmický příbytek – ve válci dlouhém něco přes 10 metrů a vážícím 8,5 tuny je obytný prostor 15 krychlových metrů. Sloužila k nacvičování spojení s dopravní lodí Šen-čou. V letech 2012 a 2013 ji navštívily dvě posádky kosmonautů. Na podzim 2016 Čína oznámila, že stanice splnila „svou historickou úlohu“, a proto mohla vypustit Tchien-kung 2.

Tchien-kung 1

Ovšem to byla stěží pravda. Poslat k drahé kosmické laboratoři pouze dvě trojice kosmonautů postrádá logiku. Čínské řídicí středisko ztratilo nad ní kontrolu, není však jasné, kdy se to stalo. Můžeme se jenom dohadovat, že to bylo v letech 2014–2015. Číňané, stejně jako kdysi Sověti, se k neúspěchu neradi přiznávají.

Evropská kosmická agentura (ESA) vypočítala, že Tchien-kung 1 spadne na Zemi mezi 24. březnem a 19. dubnem, a to „kdekoli mezi 43. stupněm severní šířky a 43. stupněm šířky jižní“. V Evropě jsou ohroženy Francie, Itálie, Portugalsko, Španělsko, Bulharsko, Řecko, Turecko a většina bývalé Jugoslávie. České republiky se to netýká, leží severněji. Nikdo nedokáže předpovědět čas a místo dopadu, rovněž tak velikost rozpadlých kusů.

Pilotované kosmické lodi a některé nákladní stroje jsou vybaveny tepelným štítem, aby bez potíží proletěly atmosférou, kde se zahřívají až na dva tisíce stupňů. U větších těles jako jsou stanice to není možné. Jejich konstruktéři od začátku počítají s tím, že je navedou na takovou dráhu, aby shořely nad víceméně liduprázdným Tichým oceánem.

Nicméně ne vždy se to povede – v létě 1979 dopadly trosky amerického Skylabu poblíž města Perth na západě Austrálie. Následovalo divadlo, které se zapsalo do historie. Městská rada Perthu poslala ředitelství NASA žádost, aby zaplatilo pokutu za „znečištění veřejného prostranství“. Prezident Jimmy Carter se pak starostovi telefonicky omluvil.

Také Sověti přestali ovládat svou první stanici Saljut 1. Naštěstí shořela nad Pacifikem, takže nikoho nezasáhla.

Američané si už dnes lámou hlavou nad tím, jak asi za deset let zlikvidují Mezinárodní kosmickou stanici, stavebnici, která váží asi 450 tun. Bude třeba postupně oddělovat jednotlivé moduly a další části a nasměrovat je k řízenému pádu. A to bude náročný úkol na několik měsíců či let.

Bude zajímavé sledovat, jak Peking zareaguje, jestliže úlomky Nebeského paláce dopadnou na území některého z evropských států či USA.

MfD, 7.3.2018

Se svolením autora převzato z www.karelpacner.cz