Zatímco se handrkujeme o hloupostech, vědci se snaží odhalit, proč všechno je takové, jaké je a jaké se zdá být. Kde zůstala filozofie, když se ukázalo, že snad osmdesát procent všeho, co je, je „něco“, o čem nemáme nejmenší tušení, co by to mohlo být? Jsme zabředlí do menšiny, do dvaceti procent čehosi, co jsme si označili jako „hmotu“ a přitom je to jen slovo. Z praktického hlediska umíme s hmotou zacházet ke svému prospěchu i neprospěchu, ale poznání nám uniká.

Pod hranicí mezi Francií a Švýcarskem byl předminulý týden dokončen obrovský urychlovač částic. Nic většího v tomto oboru na světě neexistuje než zařízení spuštěné Evropskou laboratoří pro fyziku částic (CERN). Mám z toho upřímnou radost. Konečně něco unikátního a významného vzniká v Evropě! Moderní věda zde vznikla, ovšem, ideologické běsnění vyhnalo smrtelně velkou část vědecké elity za oceán. Evropská věda ztratila hodně na své muskulatuře. Dvacet sedm kilometrů dlouhý podzemní prstenec, v němž budou kroužit částice a kolidovat spolu, úpadek nezastaví. Ostatně, i v Americe, která byla tím přístavem svobody, zemí zaslíbenou pro pronásledované protestanty a Židy a politicky nepohodlné hlavy všech názorových odstínů, se vzmáhá ideologická bigotnost, neoviktoriánské pokrytectví označované za „politickou korektnost“, i tam se rozšiřují seznamy zakázaných technologií a zapovězených směrů vědeckého bádání. Ale to je jiný příběh, dnes si všímejme urychlovače na půdě CERN.

Ten momentálně neběží a dva další měsíce nebude fungovat. To jsme se dozvěděli, neboť média to s velkým potěšením sdělila veřejnosti. Také víme, že se hackeři probourali do počítačové sítě CERN. Dá se čekat, že už teď někdo smolí námět na katastrofický film: hackeři způsobí, že urychlovač bude fungovat špatně, vymkne se kontrole a skutečně vytvoří černou díru, ten záhadný fyzikální jev, prostor s gravitací tak silnou, že do sebe strhává okolní hmotu, a tím jeho gravitační potenciál nadále roste, a tím víc strhává, až...

Až nastane konec světa, pokud se to stane v CERN.

I tahle vize běhala po internetu jako oslava spuštění přístroje, pokud můžeme o tomto gigantu hovořit jako o přístroji. Byla pěkně vizualizovaná. Možná, že jste taky viděli obrázek Země, na zobrazení Evropy se objevila tečka, to byla ta černá díra, tečka rostla a natahovala do sebe nejdřív evropský kontinent a pak vcucla do sebe celý náš svět.

Konec světa nenastal, zato se zastavil přístroj sám. Jistě, tak složité zařízení potřebuje záběh, potřebuje vychytat chyby. Buďme si ale jisti, že o poruchách a kiksech se bude v novinách psát víc než o vědeckých pokusech v CERN konaných. Možná, že je to štěstí, že vysadil jeden z elektromagnetů a bylo třeba urychlovač na dva měsíce odstavit. Ta představa Zemi vsrkávající černé díry, to je dostatečně odpudivé strašidlo a je kupodivu, že si v Ženevě nedávají dostaveníčka Matky země a aktivisté všech barev duhy. Vždyť neméně fantastická představa atomového reaktoru, který se vtaví do středu Země, se stala součástí protijaderných alarmistů! Všeho do času, možná se divím velmi předčasně a aktivisté si balí své batůžky. Až jednou experimenty dojdou k výsledku, ať v CERN nebo jinde, a věda se dostane o další velekrok kupředu, bude se hrdě psát o „poznání, jež učinilo lidstvo“.

Bude se to psát tak den, dva, pak přijdou na řadu zase ty hlouposti.

LN, 22.9.2008