Čím dál častěji se mi stává, že něco čtu a nejsem si jistý, zdali je to myšleno vážně anebo je to vtip, podraz či hoax. Jako třeba to s tím uchem.

Psali v časopisu High Life, to je palubní časopis British Airways, že mezioborový tým dokázal vyrobit umělé ucho. Základem je technologie prostorového tisku. Ten má jednoduchý princip. Představte si model čehokoli, dejme tomu domečku, vyrobený z listů kancelářského papíru. Máme půdorys; list po listu se vystřihne ve tvaru půdorysu, stěny rostou, pak přijde střecha... No a teď si představte, že se nestříhá kancelářský papír, nýbrž se vrstva po vrstvě nanáší plastická hmota. Takhle se dá vytisknout i pistole, už jsem se tu o tom zmiňoval.

Touto metodou prostorového tisku se podařilo vytvořil lidské ucho z jakési speciální porézní hmoty. Do volného prostoru uvnitř té hmoty pronikne jakási biologická substance. Ta se promění ve tkáň, původní hmota zmizí a zůstane tkáň, živá, připravená k přišití místo zmizelého ucha. O ně každou chvilku někdo přijde.

V letadle jste bez spojení, a tudíž si nelze ověřit, zda je to hoax či reálná informace. Vznášíte se deset tisíc metrů nad zemí a uvažujete: Je to normální, tisknout ucho? Je to normální, vznášet se deset tisíc metrů nad zemí? A co je vlastně normální? Každý let má svůj konec a mnohá nejistota se mění v jistotu. Nešlo o hoax, ale o metodu vyvinutou na univerzitě Weill Cornell v New Yorku. Kostru ucha vytiskli z kolagenu získaného z krysích ocasů a živou výplň poskytne 250 milionů buněk chrupavky z kravských uší. Výroba na tiskárně je krátká, pak nastává zrání ucha, nicméně po třech měsících je k použití.

Tyhle 3D tiskárny jsou úžasná věc. Tak například v Japonsku na nich tisknou modely nenarozených dětí, jak je nasnímal ultrazvukový sken. Můžete pak mít nenarozeného potomka ve velikosti 1:1, v nadživotní velikosti nebo maličkého, jako přívěsek na klíče. Zrůdnost? Ne. Technická realita 21. století. V tom časopisu High Life ale psali, že 3D tisk v medicinální praxi má obrovské perspektivy právě vmedicíně a že na konci té perspektivy je praktická nesmrtelnost člověka. Co se v těle pokazí, to se uřízne a vytiskne nové, lepší. Lepší? Ovšem, v Princetonu vyrobili 3D tiskárnou ucho, které slyší rádiové vlny. Chrupavka vyrostla v tomto uchu z telecích buněk a mezi buňky se natiskla stříbrná vlákna, budoucí anténa. Hovoří se o organické elektronice. Ano, transhumanismus je na dosah ruky, byť na dosah ruky umělé. Napříště se budeme rozmnožovat tiskem.

Myslím to polovážně, protože si netroufám to myslet úplně vážně. V argotu sci-fi se hovoří o bytostech zvaných kyborg. Jsou to kybernetické organismy, tedy hybrid mezi živou tkání a výrobkem, na rozdíl od robota, ten je vnímán jako čistě mechanický výrobek, a androida, ten zase je sice umělý, ale biologicky vypěstovaný. Prostorový tisk zřejmě poskytuje prostor pro přirozené splynutí umělého a biologického. Za patnáct let to bude běžné a ve výšce deseti kilometrů se budeme divit něčemu úplně jinému.

LN, 15.7.2013