aneb Topocentrický pohled na vesmír v červenci 2019

Pokud už nejsme na cestě, zatmění Slunce nás asi mine, ale částečné zatmění Měsíce si užít stihneme. A k tomu ještě dvě jasné planety.

Úplné zatmění Slunce

Měsíc se hned na začátku prázdnin, konkrétně 2. července 2019 ve 21:16 SELČ ocitá v novu, tedy mezi Zemí a Sluncem. Tentokrát se trefí tak přesně, že při tom nastává úplné zatmění Slunce. Zajímavostí tohoto zatmění je, že pás totality, tedy pruh na zemském povrchu, z nějž je zatmění pozorovatelné jako úplné, zahrnuje dvě velké mezinárodní astronomické observatoře v chilských Andách. Kromě u nás zřejmě známější observatoře La Silla, již provozuje Evropská jižní observatoř, prožije totalitu také Cerro Tololo Inter-American Observatory, zkráceně CTIO. Obě jsou vyznačeny na mapě hvězdičkami:

2. 7. 2019 - Poloha observatoří ESO La Silla a CTIO vyznačená na mapě části pásu totality v Jižní Americe. (maps.google.com / Xavier Jubier / Jan Veselý)

Při tomto zatmění se také Země nachází téměř přesně v aféliu – nejdále od Slunce (úplně přesně to bude o půlnoci ze 4. na 5. červenec, kdy nás bude od Slunce dělit vzdálenost 152,1 milionu kilometrů). To ovšem znamená, že sluneční kotouč je na pozemské obloze v tomto období nejmenší, a tudíž jej Měsíc zakryje s docela velkou rezervou. Výsledkem je poměrně dlouhá doba trvání úplné fáze zatmění – maximálně to tentokrát bude 4 minuty a 32,85 sekundy. Jenže tak dlouho bude zatmění trvat uprostřed Tichého oceánu. V Jižní Americe, kde se pás totality dostane konečně na pevninu, jíž se jinak – jak je patrno z následující mapy – důsledně vyhýbá, bude Slunce nízko nad západním obzorem a úplná fáze už nebude tak dlouhá.

2. 7. 2019 - mapa viditelnosti zatmění Slunce - tmavě modré křivky ohraničují pás totality - oblast, z níž je zatmění pozorovatelné jako úplné. (Fred Espenak - www.EclipseWise.com)

Zatímco měsíc v novu ani úplné zatmění Slunce neuvidíme, srpek dorůstajícího Měsíce najdeme na naší obloze jen o pár dní později – nejprve večer nad západním obzorem. Ještě v červnu jsme v červáncích poblíž tenkého měsíčního srpku lovili Merkur a Mars. Obě planety jsou však již nepozorovatelné, takže první čtvrti Měsíc dosáhne 9. července ve 12:54 SELČ bez setkání s planetami Sluneční soustavy.

Částečné, ale naše

Vše si ale vynahradí v následujícím týdnu. Nejjasnější planetou na červencové obloze je Jupiter. V opozici – přesně naproti Slunci a v nejmenší vzdálenosti od Země – byl v červnu, ale i v těchto dnech je na obloze mimořádně jasný a stále jsou na pozorování Jupiteru ty nejlepší podmínky. K Jupiteru se stále ještě dorůstající Měsíc přiblíží 13. července večer. A bude to velmi těsné. Seskupení Měsíce, Jupiteru a Antara, nejjasnější hvězdy ze souhvězdí Štíra, si budeme moci prohlédnout na obloze od 12. do 14. července. Na prvním z následujících dvou obrázků je simulace programem Stellarium, na níž je zdánlivá velikost Měsíce na obloze v reálném poměru k úhlové vzdálenosti Jupiteru od Měsíce. Druhý obrázek pak ukazuje širší kontext, ale Měsíc je na něm 4x zvětšený.

13. 7. 2019 - Měsíc v konjunkci s Jupiterem. (www.stellarium.org)

13. 7. 2019 - konjunkce Měsíce s Jupiterem se odehrává nedaleko nejjasnější hvězdy souhvězdí Štíra. (www.stellarium.org)

Do úplňku Měsíc doroste 16. července ve 23:38 SELČ a na obloze se rozpoutá divoká mela hned několika úkazů. Tím nejnápadnějším bude částečné zatmění Měsíce, které budeme moci pozorovat v průběhu několika hodin v noci ze 16. na 17. červenec.

16. 7. 2019 - průběh částečného zatmění Měsíce, které bude pozorovatelné od nás. (Fred Espenak - www.EclipseWise.com)

Částečná fáze zatmění začíná necelé dvě minuty po 22. hodině letního času a Měsíc se v tu chvíli právě objevuje na naší obloze nad východním obzorem. Maximální fáze, kdy bude do zemského stínu zanořeno 0,65 průměru měsíčního kotouče, nás pak čeká ve 23:31 SELČ. Konec částečného zatmění nastane 17. července v 1:00 SELČ. Poté ještě pokračuje polostínová fáze zatmění, která je očima prakticky nepozorovatelná. Je však možné ji zaznamenat fotograficky. Polostínové zatmění končí ve 2:18 SELČ.

Další opozičník

Jenže to zdaleka nebude všechno. Zatmění Měsíce bude na obloze doprovázet nápadně jasná „hvězda“. Uvozovky naznačují, že se ve skutečnosti o hvězdu nejedná. Jde o planetu Saturn, která se 9. července ocitla přesně naproti Slunci (v opozici) a napodobila tak Jupiter, který totéž provedl před měsícem. Také Saturn je při opozici nejjasnější a je k Zemi nejblíž. V případě Saturnu ovšem nejblíž není blízko: tentokrát se přiblíží na 1 miliardu a 351 milionů kilometrů. Během zatmění uvidíme obě planety pozorovatelné v současné době na noční obloze očima bez dalekohledu – Saturn i Jupiter.

V noci ze 16. na 17. 7. uvidíme částečné zatmění Měsíce. (www.stellarium.org)

Během částečného zatmění Měsíce 16. / 17. 7. 2019 budou na obloze výrazné planety Saturn a Jupiter, a také oranžová hvězda Antares ze Štíra. (www.stellarium.org)

Měsíc pak začne couvat a 25. července 2019 ve 3:18 SELČ nastane poslední čtvrt. Ještě 28. července se stihne Měsíc dostat do konjunkce s Aldebaranem. Přiblížení to bude docela těsné a na docela tmavé obloze. A protože Aldebaran je nejjasnější hvězdou zimního souhvězdí Býka, berme tento úkaz jako nápovědu: Je načase začít přemýšlet, jak přežít zimu, a těšit se na další červenec.

28. 7. 2019 - na konci července se couvající Měsíc ocitne v konjunkci s hvězdou Aldebaran a hvězdokupou Kuřátka ze souhvězdí Býka. (www.stellarium.org)

P.S. Toho 16. července to s tím zatměním Měsíce u Saturnu s Jupiterem ještě nebylo všechno. Na stejný den připadá také 50. výročí startu mise Apollo 11, která 20. července 1969 přistála na Měsíci. O tom za 14 dní.

Převzato z blogu se souhlasem autora.
Autor je pracovníkem Hvězdárny a planetária hl.m. Prahy