Květnové dění na obloze lze popsat jako klid před bouří. Viditelnost planet je prakticky stejná jako v dubnu – Mars a Saturn svítí téměř po celou noc, Venuše je Večernicí, Merkur a Jupiter nejsou vidět vůbec. Za pozornost bude tentokrát stát úplněk Měsíce a zatmění Slunce, které ovšem nebude pozorovatelné z Česka – budeme za ním muset trochu cestovat.

Mars se stále nachází poblíž Regulu, nejjasnější hvězdy v souhvězdí Lva. Nejmenší vzdálenosti od Země a současně nejvyšší jasnosti dosáhl na začátku března. Teď už slábne, ale pořád ještě je nepřehlédnutelným objektem, který po setmění svítí vysoko nad jižním obzorem. Právě dokončuje jednu ze svých věhlasných kliček, které předvádí vždycky v období opozice. Slávu si svým kličkováním vydobyl proto, že si jej všimli astronomové už ve starověku a hledání příčin tohoto jevu vedlo ke Keplerovým zákonům pohybu planet, jež zase navedly Newtona k objevu gravitace. Také Saturn momentálně kličkuje, a to v souhvězdí Panny blízko hvězdy Spiky, jíž se svou barvou a jasností docela podobá.

Zatímco Mars se Saturnem se na sebe snaží upozornit baletními kreacemi, veškerou pozornost na sebe strhává Venuše. Je vidět večer na západě a na přelomu dubna a května dosahuje nejvyšší jasnosti. Je tak jasná, že je vidět dokonce na modré denní obloze pouhým okem bez dalekohledu – je-li čistý vzduch a víte, kterým směrem se dívat, uvidíte ji docela snadno. Otestoval jsem to koncem dubna na dvou skupinách náchodských gymnazistů ve dvou různých dnech. Nejlépe je ovšem Venuše pozorovatelná během večerního stmívání. V průběhu května se ale nenápadně vytratí ze scény. Na konci května bude nepozorovatelná, ale v červnu nám to vynahradí úkazem, který už nikdy v životě znovu neuvidíme. O tom ale až příště.

Měsíc se hned na začátku května dostává do blízkosti Marsu. Nejtěsnější přiblížení obou těles nastává v noci z 30. dubna na 1. května. K Marsu se Měsíc vrátí ještě na konci května – nejblíže k sobě je uvidíme 28. a 29. května. Mezitím, 23. května, se Měsíc ještě setká s Venuší. Konjunkci budeme moci pozorovat večer po 21. hodině nízko nad západním obzorem a ve spojení s nějakou líbivou krajinou by to mohl být docela fotogenický úkaz.

Úplněk nastává 6. května v 5:35 (středoevropského letního času, v němž jsou všechny časové údaje, jež tu uvádím), a protože prakticky současně (v 5:40) bude Měsíc v přízemí, tedy nejblíže Zemi (středy Země a Měsíce budou vzdáleny pouhých 356 955 km), lze očekávat mimořádně jasný úplněk. Uvidíme, zda tentokrát koincidence úplňku a perigea vyvolá tak velký mediální zájem jako loni, kdy bulvární zpravodajství zaplavily "informace" o tom, že úplněk v přízemí vyvolal zemětřesení, jež prostřednictvím tsunami zapříčinilo havárii ve fukušimské jaderné elektrárně. Marně jsem se tenkrát pokoušel vysvětlit, že to asi nehrálo roli.

V poslední čtvrti se Měsíc ocitne 12. května ve 23:37 a v novu bude 21. května v 1:47. Při tomto novu nastane prstencové zatmění Slunce, ale podle uvedeného časového údaje lze poznat, že u nás nebude pozorovatelné. My budeme mít hlubokou noc a Slunce pod obzorem. Těšit se mohou obyvatelé Japonska a Číny, kteří zatmění uvidí ráno a dopoledne. Na odpolední a večerní obloze prstencové zatmění Slunce uvidí také Američané z jihozápadu Spojených států, ale ti budou mít v kalendáři datum 20. května, což je způsobeno známou skutečností, že Američané jsou za námi o 6 až 9 hodin pozadu (a o 30 let napřed). Jinými slovy, pás anularity, z něhož je zatmění pozorovatelné jako prstencové, překročí cestou z Číny a Japonska do USA datovou hranici. Nejbližší prstencová zatmění pozorovatelná z Česka či Slovenska nás čekají v letech 2075 a 2093, takže nemáte-li dostatek trpělivosti a máte-li naopak chuť cestovat, berte to jako tip na zajímavý výlet.

První čtvrť nastane 28. května ve 22:16, v době, kdy se bude, jak už jsem psal o tři odstavce výš, půlměsíc na obloze blížit k Marsu, a pak už se budeme moci těšit na červen, blížící se léto a ještě rychleji se blížící překvapení, které chystá Venuše.