aneb Topocentrický pohled na vesmír v lednu 2016 a také o kousek dále

To nejhezčí divadlo se odehraje na začátku ledna na ranní obloze. V jistém smyslu to platí pro celý nadcházející rok. To ale neznamená, že nebude proč zaklánět hlavy.

Už několik měsíců se většina planet viditelných očima houfuje na ranní obloze. Planety Jupiter, Venuše a Mars se za posledních několik měsíců rozprchly přes polovinu oblohy – počátkem ledna okolo sedmé hodiny je Jupiter už vysoko na jihozápadě, Mars přesně na jihu a Venuše na jihovýchodě. K trojici přibyl ještě Saturn a během prvního lednového týdne se okolo planet prožene srpek couvajícího Měsíce, který je 2. ledna v 6:29 v poslední čtvrti a do novu se dostane 10. ledna ve 2:30 (všechny údaje dnes jsou a budou ve středoevropském čase – SEČ).

Jeden obrázek za tisíc slov:

Planety a Měsíc na ranní obloze na začátku roku 2016

Přece jen ale k obrázku nějaká slova přidám: Takhle bude vypadat start roku 2016 na obloze, pokud bude jasno a vydržíte se silvestrovskou oslavou až do rána. Podle stupně důkladnosti oslav je možné, že někteří toho uvidí na obloze mnohem víc:-). Takže, co na obloze opravdu bude?

Zatímco u Jupiteru Měsíc uvidíme právě 1. ledna, o dva dny později jej najdeme u Marsu a hvězdy Spiky ze souhvězdí Panny, v jejíž blízkosti se Mars nachází. A 7. ledna se Měsíc přiblíží k Venuši se Saturnem. Tyto planety se doslova vzájemně tulí nedaleko hvězdy Antares ze Štíra. Měsíček už bude tenký jako rohlíček a v následujících dnech zmizí ve sluneční záři, aby se okolo 12. ledna objevil zase na večerní obloze na jihozápadě. Do první čtvrti pak doroste 17. ledna v 0:25 a do úplňku 24. ledna ve 2:45 (pořád SEČ).

I bez Měsíce si planety na ranní obloze dají záležet na romantické scéně. Vrcholem sblížení Venuše a Saturnu bude jejich vzájemná konjunkce (konjunkce znamená právě ono sblížení či spojení) 9. ledna v 5 hodin – ocitnou se pouhou desetinu obloukového stupně od sebe. V tu dobu budou obě planety ještě pod obzorem, ale o hodinu později je budeme moci zahlédnout na jihovýchodě, kde budou postupně stoupat nad obzor. Budou se tisknout k sobě tak, že na první pohled těžko rozlišíme, která z planet je která. V dalekohledu, do jehož zorného pole se vejdou společně i při dostatečně velkém zvětšení (řekněme 100x), uvidíme Saturnův prstenec, opodál měsíc Titan a na Venuši snadno rozlišíme fázi.

Venuše v těsné konjunkci se Saturnem 9. 1. 2016

Ve druhé polovině ledna se ještě Měsíc pokusí o reprízu prosincového představení, při němž zakryl hvězdu Aldebaran, ale tentokrát, 20. ledna, dojde k zákrytu až po západu obou aktérů, takže ráno, asi tak do čtyř hodin, můžeme pozorovat jen přibližování Měsíce k Aldebaranu. Pozor, půjde opravdu o časné ráno, tedy noc z 19. na 20. leden. Nakonec se v noci z 27. na 28. leden Měsíc opět přiblíží k Jupiteru a počátkem února jej znovu zastihneme na ranní obloze v blízkosti ostatních planet.

Měsíc v blízkosti Aldebaranu 20. 1. 2016 v okamžiku, kdy zapadá pod obzor

Možná jste si už všimli, že všechno podstatné se na lednové obloze odehraje ráno. Jediná planeta, kterou můžeme zahlédnout na večerní obloze, je Merkur. Planetu můžeme ale opravdu jen zahlédnout, a to pouze na začátku ledna – ztrácí se v červáncích nízko nad jihozápadním obzorem. Na druhou stranu to ale znamená, že během jedné noci postupně můžeme spatřit všechny planety Sluneční soustavy. Kromě Země, již daleko lépe uvidíme ve dne, je večer vidět Merkur a během noci postupně i Jupiter, Mars, Venuše a Saturn. Uran a Neptun lze pozorovat pouze pomocí dalekohledu. Oba večer - Uran v souhvězdí Ryb a Neptun ve Vodnáři.

Během roku pak budou planety dále migrovat ze souhvězdí do souhvězdí a postupně se ještě více rozptýlí. Jupiter bude už koncem února pozorovatelný po celou noc, Mars bude v opozici (naproti Slunci) v květnu a Saturn v červnu. A pokud se někomu kvůli pozorování planet vůbec nechce ponocovat, pak se 9. května stačí podívat na Slunce – bude přes něj přecházet Merkur. Jak zařídit, abyste se potom ještě někdy mohli podívat na něco jiného, o tom více prozradím v dalších topocentrických úkazech. Vážení a milí čtenáři, těším se na další setkávání s očima obrácenýma k obloze a do vesmíru. Přeji Vám úspěšný rok 2016.

P.S. Dne 3. 1. 2016 v 0 hodin SEČ je Země nejblíže Slunci. Už aby byl červenec. To budeme sice o 5 milionů kilometrů dál, ale snad bude aspoň o 30 stupňů tepleji, což nám, teplomilným živočichům, umožní aspoň trochu rozhýbat zkřehlé tělesné schránky.

Převzato z blogu JanVesely.bigbloger.lidovky.cz se souhlasem autora.
Autor je pracovníkem Hvězdárny a planetária v Hradci Králové