Září je nejlepším obdobím na sledování noční oblohy. Stmívá i rozednívá se v příhodnou dobu a zpravidla v tomto období bývá i pěkné počasí a stabilní vzduch. Letošní září bude tak trochu měsícem napjatého očekávání.

Z planet můžeme začátkem září zahlédnout ráno nad východním obzorem Merkur. Nejlépe by měl být vidět v červáncích okolo 5. hodiny ranní. O něco výš na obloze svítí ráno planeta Mars. Většinu měsíce se nachází v Blížencích poblíž jasných hvězd Castor a Pollux, s nimiž bude tvořit moc pěknou trojici. Budete-li je sledovat několik dní za sebou, uvidíte na vlastní oči, jak se bludice Mars mezi stálicemi pohybuje.

Králem noční oblohy se stává Jupiter. Počátkem září vychází okolo 21. hodiny, tedy právě v době, kdy se úplně setmí, koncem září se Jupiter nad obzor vyhoupne už před 20. hodinou. Je tedy pozorovatelný po celou noc. Nachází se mezi nenápadnými podzimními hvězdami v souhvězdí Berana. Není tedy obklopen žádnými jasnými hvězdami, ale v jeho případě to vůbec nevadí. Je tak jasný, že jej nelze přehlédnout. Už teď volají na hvězdárnu nadšení pozorovatelé, co že se to v noci objevuje na východě za jasné světlo. Úplně nejlepších podmínek pro pozorování Jupitera se dočkáme v říjnu, kdy bude na obloze přesně naproti Slunci (v opozici) a současně nejblíž k nám (okolo 600 miliónů km). Tou dobou bude nejjasnější.

Po celou noc jsou také pozorovatelné planety Uran a Neptun, ovšem jen pomocí dalekohledu. Uran je v Rybách, Neptun ve Vodnáři. Jedinou planetou, kterou v září neuvidíme, je Saturn. Na Venuši, která je právě teď na obloze přímo u Slunce, jsem nezapomněl, bude o ní řeč o několik odstavců níže.

Měsíc dorůstá na večerní obloze v první polovině září. Úplněk nastává 12. září v 11:27, poté Měsíc začne couvat a bude pozorovatelný čím dál později, ve druhé polovině noci. 16. září jej můžeme pozorovat poblíž jasného Jupitera, 23. září se ráno potká s Marsem, poté zmizí z dohledu, protože 27. září ve 13:09 nastává nov. Znovu se Měsíc objeví na začátku října na večerní obloze.

Nejnapínavějším dobrodružstvím na obloze bude jistě kometa C/2010 X1 (Elenin). Její příběh je pro začátek 21. století typický. Objevil ji 10. prosince 2010 ruský astronom-amatér Leonid Jelenin. Nemusel však bojovat s krutým ruským mrazem, ani se namáhat s obsluhou dalekohledu v pustině bez světelného znečištění. Kometu objevil po internetu pomocí dálkově ovládaného robotického dalekohledu, který se nachází na opačné straně zeměkoule v Novém Mexiku! Kometa byla tehdy blízko dráhy Jupitera a před sebou měla ještě tři čtvrtě roku trvající cestu ke Slunci. Podle dosud známé dráhy to vypadá, že přichází ke Slunci vůbec poprvé. I kdyby to poprvé nebylo, astronomové se těší, že budou moci zblízka zkoumat mladou, neopotřebovanou kometu. Česká média o kometě zatím mlčí, ale zdá se, že v USA už stihla vyvolat docela slušný rozruch. Soudím dle toho, že NASA neváhala rozeslat e-mail, který je jakousi instantní odpovědí na všechny (ne)možné dotazy, kterými astronomy zahrnuli lidé očekávající senzaci.

Kometa je srovnávána se svou sestřičkou C/1995 O1 (Hale-Bopp), která se v roce 1997 stala nejjasnější kometou 20. století. To srovnání je částečně namístě. Také kometa Hale-Bopp byla objevena ještě za drahou Jupitera a už tehdy bylo jasné, že až se přiblíží k Zemi a Slunci, bude velmi jasná. V případě komety Elenin je však třeba poněkud tlumit nadšená očekávání. Tentokrát jde o kometu velmi malou. Její jádro měří odhadem 3 až 5 km (jádro Hale-Bopp mělo okolo 40 km) a navíc, v době největšího přiblížení ke Slunci (10. září v 19 hodin) bude kometa téměř přesně mezi Zemí a Sluncem, takže ji neuvidíme. Alespoň ne na vlastní oči ani žádným pozemským dalekohledem. 27. září však kometa proletí zorným polem jednoho z dalekohledů sluneční družice SOHO (Solar and Heliospheric Observatory). Budeme ji tedy moci sledovat na internetu pomocí dalekohledu umístěného ve vesmíru. U komety objevené přes počítač vzdáleným dalekohledem by nás to ovšem nemělo překvapit, že? Aktuální snímky z koronografu LASCO C3 družice SOHO jsou na adrese http://sohowww.nascom.nasa.gov/data/realtime/c3/512/. Momentálně je v zorném poli tohoto přístroje Venuše (slíbil jsem přece, že o ní ještě bude řeč). Protože tam vydrží jen několik dní, přikládám obrázek stažený z uvedené adresy 2. září.

Venuše v zorném poli družice SOHO

Kometa Elenin ovšem prosviští zorným polem družice mnohem rychleji, takže, chcete-li ji vidět, doporučuji si datum 27. září důkladně zapamatovat či poznamenat. Bonusem pozorování komety prostřednictvím družice SOHO bude ještě planeta Merkur, kterou při troše štěstí zahlédneme na snímcích z LASCO C3 společně s kometou, určitě ještě několik dní po průletu komety. Přestože je Merkur počátkem září (3. 9.) v největší západní elongaci (tedy úhlově nejdále od Slunce), stihne se do konce září přihrnout zpátky ke Slunci a 28. 9. bude v horní konjunkci (při pohledu ze Země úhlově Slunci nejblíže, v prostoru daleko za Sluncem).

Na všechny bizarní otázky typu (vybrané ze zmíněného e-mailu NASA JPL Comet Elenin Poses No Threat to Earth, Feature 2011-255, Aug.16,2011): „Je pravda, že kometa bude k Zemi blíž než Měsíc? / „Co je pravdy na tom, že kometa je něco jako hnědý trpaslík a svou obrovskou gravitací vychýlí z dráhy kometu Honda?“ / „Může tento nebeský objekt způsobit posun přílivu a odlivu nebo dokonce pohnout s tektonickými deskami?“ je správná odpověď není to pravda a nemůže.

Za pozornost možná stojí jméno komety Honda. Má se na mysli periodická kometa 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková. Tu jako první objevil Japonec Minoru Honda 3. prosince 1948. Pro nás je zajímavá tím, že nezávisle na něm ji našel ještě český astronom Antonín Mrkos a slovenská astronomka Ľudmila Pajdušáková. I tato kometa projde přísluním v září letošního roku, bude však určitě pozorovatelná jen pomocí dalekohledu.

Ještě zpátky ke kometě C/2010 X1 Elenin. Ta se k Zemi nejtěsněji přiblíží 16. října 2011 ve 21 hodin na vzdálenost 35 miliónů kilometrů, bude tedy 90x dál než Měsíc. Právě v tu dobu bude dobře pozorovatelná na naší obloze. Pravděpodobně nikoli očima, určitě nebude tak jasná, jako Hale-Bopp, ale nechme se překvapit a setrvejme v napjatém očekávání do října! Komety bývají poněkud nevyzpytatelné.

Převzato z blogu JanVesely.bigbloger.lidovky.cz se souhlasem autora.
Autor je pracovníkem Hvězdárny a planetária v Hradci Králové