Středa 18. června 2025, svátek má Milan
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 99 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

ZDRAVOTNICTVÍ: Reformy a garantovaná péče I.

diskuse (100)
Nadcházející diskuse o rozsahu garantované zdravotní péče může nabídnout šanci na diferencovaný přístup k jejím segmentům.

Moderní zdravotnické systémy by měly být maximálně pružné, pragmatické, přizpůsobivé. Tomu neodpovídají monolity, natož ideologizované monolity - rigidní, dogmatické, v nichž i jednotné financování různých sfér vyvolává závažná pnutí.

Žádoucí se jeví multidimenzionální systémy maximálně zbavené komplikujících kompetenčních i jiných bariér. Jejich standardy by měly především hlídat nepodkročitelné minimum, nikoli se nereálně snažit o kanonizaci optima – tak jako tak nedosažitelného a v čase proměnlivého. I když zásadní roli by měly hrát autonomní zdravotní pojišťovny s variabilní – neboť opravdově konkurenční - strategií financování zdravotnických služeb, musí parametry garantované zdravotní péče stanovit stát, jak mu to kromě jiného ukládá výrok Ústavního soudu. o vymezení pravidel přímé platby občanů.

Jejich „oprávněným zájmem“ není „bezplatnost“ ani rovnostářství, ale ekonomická i jiná dostupnost, variabilita forem a účinná kontrola dění, aby každý na potřebnou péči reálně dosáhnul, reálně ji mohl kontrolovat a ovlivňovat.

Vymezování toho, co je spolu s kvalitou služeb pro občany nejdůležitější, totiž objemu, povahy a mechanizmu upravování garantované zdravotní péče, se nebude odehrávat izolovaně, ale v rámci celého zdravotnického systému, jeho mantinelů, regulací, zpětných vazeb a pojistek.

Velmi si jako občan a potenciální pacient přeji, aby se tak dělo v duchu principů a mechanizmů nastavených zdravotnickou reformou a jejími zdravotnickými zákony – jakkoliv kontroverzními – nikoliv v duchu dosud platného a nepřehledně novelizovaného Zákona o zdraví lidu z roku 1966.

Důvodem není ideologická zášť proti onomu výdobytku (reálného) socialismu, ale vědomí jeho závažné impotence. Tu by si měli uvědomit zvláště ti, kdo se domnívají, že 70. a 80. léta byla jakousi „sousedskou selankou, kdy pod slábnoucí krustou hloupého ale již téměř neškodného režimu se rozvíjely správné a kvalitní věci.“

Čím méně politický systém omezoval a blokoval údajně „zdravou“ rezortní praxi - zákony a společenské mechanizmy - tím horší a nebezpečnější musely tyto normy být. Minimálně totiž nezabránily tomu, aby se v tvrdých, nezpochybnitelných ukazatelích zdravotního stavu obyvatelstva – především v úmrtnosti a naději dožití (tzv. střední délce života) - propadlo Československo, spolu s ostatními socialistickými souputníky, do hlubokého evropského podprůměru. Od poloviny 60. do konce 80. let se např. v Norsku, které původně vykazovalo horší parametry, zvýšila naděje dožití o neuvěřitelných 12 let více než u nás.

Pokud nebyl zdravotnický systém, včetně čackých koryfejů a lékařských celebrit té doby, brutálně umlčován, byl smrtelně nebezpečný svou impotencí, chyběním kontrolních a opravných mechanizmů. Přes všechnu demagogickou „velkohubost“ o vědeckosti a všeobecné dostupnosti, přiznávající proklamativně „všem to nejlepší“, systém i jeho Zákon o zdraví lidu závažně selhaly a odňaly české společnosti miliony let potenciálního života.

„Pánbuchraň“, aby se v pozůstatcích tohoto myšlenkového systému ideologických rozhodnutí, byrokratických direktiv, chybějících zpětných vazeb a děravých kompetencí, dokonce s oživováním požadavku „všechna péče všem bezplatně na nejvyšší vědecké úrovni“, rozhodovalo o „udržitelném“ objemu garantované zdravotní péče. Neboť nejde a nepůjde o „připlácení nadstandardu“ nýbrž o diferencované financování a restringování.

Kontroverznost předkládaných zákonů, respektive rozsahu zdravotnické reformy a postupu jejího zavádění, tím méně nesouvisející provozní problémy zdravotnických zařízení, by neměly přehlušit to, že duch a principy nových zdravotnických zákonů představují pro postavení pacienta i pro pružnost a autoregulaci systému zdravotnických služeb – včetně vymezování garantované péče - zásadní přínos.

Jan Kovanic
18. 6. 2025

Žádné „dvoustátní“ řešení pro sudetské Němce a palestinské Araby

Aston Ondřej Neff
18. 6. 2025

Není to často používané slovo.

Gustav Sitař
18. 6. 2025

Esej, který ovlivnil volby v USA.

Petr Homola
18. 6. 2025

Izrael se na Írán připravuje v podstatě nepřetržitě.

Konzervativní noviny
18. 6. 2025

Evropští představitelé by měli přestat radit Izraelcům, aby „ustoupili“.

Josef Kopecký
17. 6. 2025

Miliarda přijatá v bitcoinech od muže zapleteného do obchodu s drogami zaměstnává poslance. Šéf...

fred Alfred Hostička
17. 6. 2025

Při úterní diskuzi sedmi českých europoslanců na CNN Prima News přišla řeč na zbrojní výdaje, snahy...

Lidovky.cz, ČTK
17. 6. 2025

Na jihovýchodě Indonésie vybuchla v úterý sopka Lewotobi Laki-Laki a vyvrhla sloup popela až do...

ČTK, Lidovky.cz
17. 6. 2025

Íránská armáda varovala, že brzy zaútočí na Izrael, a vyzvala obyvatele izraelských měst Haify a...

Lidovky.cz, ČTK
17. 6. 2025

Polsko eviduje rušení signálu GPS nad Baltským mořem, které podle něj souvisí s akcemi Ruska,...

Vyhledávání

TIRÁŽ NEVIDITELNÉHO PSA

Toto je DENÍK. Do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston). Příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce.

ondrejneff@gmail.com

Rubriku Zvířetník vede Lika.

zviretnik.lika@gmail.com

HYENA

Tradiční verze Neviditelného psa. Sestává ze sekce Stručně a z článků Ondřeje Neffa - Politický cirkus a Jak život jde. Vychází od pondělka do pátku.

https://www.hyena.cz