1) V našem zdravotnictví vládne skutečně socialistický systém, který moc nenutí k úsporám v preskripci. V návrhu k úsporám byla mj. tzv. degresivní marže, která by do systému vnesla určitou logiku (větší marže na levné léky, menší na drahé). To by umožnilo přežít i menším "venkovským " lékárnám.

2) Modelově: taková vesnická lékárna má pod 1 mil. Kč obratu. Pokud má např. 800.000 Kč, má hrubý zisk okolo 100.000 Kč. Má tam min. 1 lékárníka, 2 laborantky, 1 uklízečku - tedy mzdové náklady okolo 70.000 Kč (tedy méně než příjem poslance). Náklady na prostory vč. energií přes 20.000 Kč. Ale platí dále např. za správu počítačové sítě + SW (je povinné!), kontroly sterilizátoru (povinné), ruzné revize, pojištění zaměstnanců z odpovědnosti (povinné), případně nějaký ten úvěr (třeba na zásoby, když zdravotní pojišťovny platí po splatnosti...). Pokud se daří lépe, třeba i leasing na "nějakou tu fábii".

3) Bod 2 ukazuje, že tam moc peněz nezbývá (a to ještě nebere platební karty, z čehož by platil nad 2% fakturované částky), a že po snížení marže "je to více či méně na zavření provozovny". A to by se skutečně mohlo týkat okolo čtvrtiny lékáren.

4) Schválně nepíšu "prodejny", protože lékárna je "zdravotnická provozovna", zdravotnické zařízení, nemůže využívat "obchodní svobody" - ceny léčiv jsou regulovány.

5) Ještě ke stávce: Je to trochu démonizované slovo s představou, že dělník zastaví stroj, vyhodí kapitalistu oknem, a s fáborem v ruce vyjde do ulic. V naší stávce jde jen o to, pokusit se vyburcovat veřejnost, že skutečně hrozí krach malých lékáren. Má to být stávka výstražná, která nemá ohrozit pacienty, má je naopak získat na naši stranu. Lékárna tedy sice nebude otevřena, ale většina lékáren má pohotovostní okénko, a tím bude obsloužen pacient, který by v těch třech hodinách potenciálně utrpěl újmu (např. tím., že by nebyla dostupná VIAGRA apod.).