Znáte tu širokou silnici lemovanou vysokými urostlými stromy mezi Jindřichovým Hradcem a Třeboní a borové lesy kolem pískoven? Ani nemusí být kýčovitě modrá obloha, může i trochu pršet a být zataženo, ale pokaždé když se mi naskytne pro mě vzácná možnost cesty do jižních Čech, mám pocit, že se moje smysly přeladí do jiného módu. A tak se mi nedávno zase přeladily smysly, když jsem autem sjížděla směrem od městečka Lišova k Českým Budějovicím. Už od Jindřichova Hradce jsem vyhlížela rybníky. Zapomněla jsem na pípání zpráv na mobilu a magické modré oko monitoru počítače chrlícího lávu temných zpráv zůstalo daleko ode mě. Tak jsem odtržená od internetového kabelu a téměř offline vstoupila do největšího jihočeského města, abych se následující den přesunula do lázeňské Třeboně. To co jsem viděla, když jsem zvedla oči od mobilu a přestala vnímat nepřetržitý šum tíživých denních zpráv, byly davy spokojených důchodců. Byli všude, v uličkách Českých Budějovic, v lázeňské Třeboni vysedávali v restauracích a spokojeně si užívali doušky kávy a výborné jídlo. A na samé hranici jižních Čech se z autobusu na benzince vykulil početný dav rozesmátých důchodkyň, mířících někam na výlet. A tak jsme se všechny potkaly v předlouhé frontě před jediným dámským záchodkem na oné benzince a já měla dostatek času přemýšlet nad tím, že o tomhle na internetu nepsali. Nikoli o frontě před jediným dámským záchodkem na jediné benzince na hranici jižních Čech a Vysočiny, ale o davech spokojených důchodců, které jsem na své cestě v jižních Čechách potkávala. Jsem ráda, že jsem je potkala a že jsem si jich všimla. Protože na internetu o nich nepíší. Zprávy na internetu představují syntézu všeho negativního snad až ve smyslu čím hůře tím lépe. V souvislosti s tím si kladu otázku, zda se opravdu jedná o žurnalistiku, která je vyvážená a nabízí nám informace o světě, které jsou objektivní a objektivně podané. Protože to, o co jde, je především vyvážený a objektivní pohled na svět, který není pokřivený a který nemanipuluje k horšímu ani k lepšímu. Náš pohled na svět, si ale můžeme vyvažovat i my sami. A měli bychom si o svůj pohled na svět pečovat, abychom zbytečně neskončili pod náklaďákem špatných zpráv. Když chceme vědět, jaké je venku počasí, stále ještě mnoho z nás napadne podívat se z okna a zjistit, zda svítí sluníčko nebo jestli je zataženo a prší. I když na mobilu nám zprávy o tom, jak je venku, pravidelně naskakují. Podobně bychom se měli občas podívat jen tak ven z okna. Podívat se okolo sebe a spolehnout se na to, co vidím ze svého okna, pečovat si o svůj „pohled z okna“ a nespoléhat jenom na to, co vidím na svém monitoru, mobilu, tabletu, obrazovce. Podívejte se z okna. Uvidíte, že venku je světlo a občas svítí i sluníčko. A když necháte sluneční paprsky dopadnout dovnitř místnosti, možná zmizí i modří zombie vylézající z temných koutů monitoru.