Jako malé dítě jsem o chebském letišti dobře věděl. Jakby ne. Každou chvíli bylo vidět nějaké vyhlídkové nebo práškovací letadlo, které z něj odstartovalo.

Později jsem na letiště a jeho okolí pořádal dobrodružné výpravy. Ohromné zázemí a množství rozbitých nebo prázdných budov dávalo tušit, že kdysi tady bylo cosi mnohem většího, než jen to dnešní sídlo aeroklubu. Kolem těch míst se vznášelo tajemství tajných německých podzemních továren, které tu za války měly vyvíjet úplně převratné zbraně, prý schopné otočit vývoj války ve prospěch nacistů.

Dnes víme, že mnohé na oněch zvěstech mělo pravdivý základ. Co jsme ale tehdy netušili vůbec, byl fakt, že veliké letiště s na svou dobu ojedinělou betonovou ranvejí nebylo jediným chebským letištěm. Že necelé dva kilometry severněji byla jeho starší a historicky významnější část. A to na území, které jsme znali už jen jako obyčejné pole naproti městskému hřbitovu.

Až mnohem později jsem se dověděl, a to především díky publicistické práci leteckého historika a chebského patriota Luďka Matějíčka, že v těchto místech už za první světové války – přesně před sto lety – vzniklo první a tehdy i jediné letiště na českém území. A když se narodila samostatná Československá republika, bylo to jediné její letiště a tamní letadla jedinými letadly nové armády.

Za republiky zde vzniklo slavné Vojenské letecké učiliště, které vychovalo mnoho pozdější leteckých es Druhé světové války. Až teprve později, především kvůli obavám z nedostatku loajality chebského obyvatelstva k Československu, bylo zřízeno letiště v Kbelích poblíž Prahy.

Po Mnichovu Cheb i se svým letištěm připadl Německu, které zde mělo základnu stíhacího letectva a už zmiňované vývojové pracoviště. Vše bylo (pro vývoj války naštěstí) značně poškozeno americkým bombardováním a na konci války bylo původní starší letiště už zcela zničeno při vlastně jediné zaznamenáníhodné skutečné bojové operaci, kterou na našem území svedla americká armáda při osvobozování západní části Čech. V rozvalinách letiště pak byl i velký zajatecký tábor.

Toto původní „rakouské“ letiště už nikdy nebylo obnoveno a – jak bylo řečeno - dnes je v jeho místech pole a na severním okraji nové industriální budovy a haly. Novější letiště z doby třicátých a čtyřicátých let bylo po válce částečně obnoveno a ve skromném rozměru slouží dodnes, i když původně se zde počítalo s vybudováním moderního mezinárodního letiště, což si komunistická moc vzhledem k blízkosti hranic rozmyslela. Skromná podoba dnešního chebského letectví však bude značně povýšena o nadcházejícím víkendu, kdy zde proběhne největší letecká show v Chebu od slavného přistání vzducholodi Graf Zeppelin v roce 1939, kdy se do Chebu sjelo nejvíce lidí v jeho tisícileté historii.

Tehdejší rekord asi překonán nebude, ale sté výročí kdysi jediného československého letiště i velký letecký den 24. června lze doporučit nejen fandům historie létání.