Američané se nesmírně rádi navzájem žalují. Notoricky známá je historka, kdy jistá paní žalovala McDonalds, protože se polila kávou, na níž nebylo varování, že je horká. Od té doby tam to varování je.

Méně úsměvným důsledkem tohoto národního sportu je dech beroucí neefektivita amerického zdravotního systému, ve kterém doktoři neléčí tak, aby se pacient uzdravil, ale tak, aby je nemohl žalovat. Žalovat totiž můžete kohokoliv za cokoliv, zejména výrobce léků za jejich nežádoucí účinky. Purdue Pharma by mohla vyprávět.

Existuje však jedna velmi významná výjimka, která změnila svět. Zákon z roku 1986 neumožňuje Američanům žalovat výrobce vakcín za poškození zdraví jejich nežádoucími účinky. Tento zákon byl Kongresem schválen poté, co farmaceutické firmy pohrozily, že kvůli obrovskému množství žalob prostě přestanou vakcíny vyrábět, protože se jim to nevyplácí. A protože na mýtu zázračných vakcín je založen celý chrám moderní medicíny, Kongres zpanikařil a přijal tuto nesmírně problematickou regulaci. Big Pharma si ji pochopitelně vyložila jako bianco šek a od té doby zaplavila americký (a později i světový) trh vodopádem vakcín čím dál tím pochybnějších vlastností. Těžko najít lepší příklad zákona nezamýšlených důsledků. Celá tato katastrofa vygradovala do tragického finále během covidu.

Od začátku covidového vakcinačního běsnění bylo všem (poučeným) jasné, že tohle šílenství nepůjde zastavit pomocí žalob lidí postižených nežádoucími účinky. Big Pharma to ale tentokrát zřejmě přehnala natolik, že se snad podaří dostat se jí na kobylku z jiné strany. Právě proto doporučuju pozorně sledovat vývoj žaloby, kterou na Pfizer podal stát Kansas kvůli klamání spotřebitele. Al Caponeho taky nakonec dostali za daňové úniky.

Kdo má čas a náladu přečíst si podrobný výtah z žaloby, nechť se podívá k Tomu Jeffersonovi a Carlu Heneghanovi na Trust The Evidence substack. Pokud by se vám při čtení dělalo příliš nevolno, níže nabízím svůj stručný výtah z jejich stručného výtahu:

1. Pfizer klamal veřejnost ohledně účinnosti a bezpečnosti svých „vakcín“.
2. Pfizer tajil data o závažných nežádoucích účincích vakcín a záměrně zdržoval jejich zveřejnění. Zejména tajil nepohodlná data o očkování těhotných a o nežádoucích účincích ovlivňujících ženské reprodukční orgány.
3. Pfizer záměrně zničil kontrolní skupinu v registrační studii, aby nebylo možné zhodnotit bezpečnost vakcín.
4. Pfizer tvrdil, že „vakcína“ brání přenosu infekce, i když tuto otázku nikdy nezkoumal.
5. Pfizer se podílel na cenzuře informací na sociálních sítích.

Pokud je mi známo, Kansas není jediný americký stát, který se pokouší touto cestou jít. Generální prokurátor Texasu, Ken Paxton, podal podobnou žalobu již v listopadu loňského roku (referoval jsem o ní zde).

Postupně se takto rozpadá (zatím tedy pouze v části stále méně Spojených států amerických) jedna velká covidová lež za druhou. A do mysli podvedené, zraněné a čím dál tím podrážděnější veřejnosti se pomalu ale nevyhnutelně vkrádá velmi logická otázka: Pokud nás Big Pharma takto drze klamala – za bezskrupulózní součinnosti regulačních orgánů a politiků všech stran – ohledně účinnosti a bezpečnosti covidových vakcín, proč máme věřit, že to samé nedělají již dlouho ohledně bezpečnosti a účinnosti ostatních vakcín a dalších léků?

Nedávno nám příroda/pánbůh* poměrně cynicky odhalila/odhalil*, že vakcína proti černému kašli překvapivě nechrání proti černému kašli. Ačkoliv nám naši „odborníci“ (ano, ti samí, které jsem chválil zde) velmi pohotově vysvětlili, že to přece všichni vědí, vsadím se, že vaše dětská lékařka vám tuto poměrně zásadní informaci při udělování „informovaného souhlasu“ s očkováním vašich dětí zapomněla sdělit.

Kolik dalších podobných překvapení se skrývá v Pandořiných skříňkách moderní medicíny?

----------------------------------

* Nehodící se škrtněte

V názvu jsem si s laskavým svolením autora vypůjčil jeho zvukomalebnou slovní hříčku z tohoto blogu.