Rasismus je zavrženíhodný. Znamená to ale, že neexistují rasy? Nikoli; rasy (stále ještě) existují. Možná, že jednou existovat přestanou, to když v důsledku mísení nastane takové promísení, že začne působit jakási rasová entropie a všichni lidé budou více méně stejným dílem černoši, běloši i Asiaté, navíc trochu šmrncnutí jihoamerickými i severoamerickými Indiány. Zatím ale stále existují různé lidské rasy. V tomto konstatování samotném není obsaženo žádné hodnocení. Proto by mělo být dovoleno používat slovo rasa (dokonce i panu Bátorovi). Tomuto slovu totiž odpovídá určitá skutečnost.

Našli se lidé, kteří mi vyčítali, že používám obrat „romská otázka“. Řeknu-li, že se v naší zemi romská otázka neřeší, mnozí zbystří a začnou mě kárat. Ne za to, že říkám nepravdu, ale za to, že používám „zakázané“ sousloví. Jako kdybychom se řešení tohoto problému přiblížili, že o něm nebudeme mluvit či že mu ukradneme označení.

Nedávno jsem četl o jistém profesorovi, který byl vyhozen ze své vysoké školy, protože srovnával různé rasy a vyšlo mu, že černochům jde matematika hůře než bělochům. Byl prohlášen za rasistu. Hlodá ve mně červíček pochybnosti, zda by byl vyhozen i za předpokladu, že by došel k opačnému zjištění. Ale ať tak či tak, je to špatně. Jak to, že odmítáme klást hranice vědě, když jde kupříkladu o pitvání oplodněných lidských vajíček, ale tyto skutečnosti zjišťovat nesmíme? Což z někoho (třeba ze mě, protože o mně to také platí) dělá méněcenného člověka jen to, že mu nejde matematika?

Pak jsou tady ještě výbušnější věci. Smí se říci, že u homosexuálů je podstatně vyšší sexuální promiskuita, ba dokonce i zločinnost? Kdybyste tomu nerozuměli, toto zjištění není hodnocením žádného jednotlivého homosexuála. Ano, pokud se jedná o skutečně významné hodnoty, může to vést k určitému pohledu na určitý životní styl. Nyní mi ale nejde o ten životní styl – jde o to, zda se o takových věcech vůbec může bádat. Jsme přece stále vyzýváni k toleranci a téměř uctíváme svobodu vědeckého bádání, nebo snad ne?

Někdy jde o samotné pojmy. Musíme zahodit slovo cikán? Nebo dokonce i slovo černoch?

Já budu rád říkat Romům tak, jak si sami říkat chtějí. V Americe se šlo po trajektorii nigger – black – Afroamerican. Nigger bylo nesporně hanlivé a muselo se s tím nutně přestat. Později se ale někteří černoši začali vracet k označení black, zejména pokud šlo o „black power“. Budu říkat cikán nebo Rom, jak budou sami chtít. Z úcty k nim. Podobně americkým černochům, tedy Afroameričanům, budu říkat, jak právě chtějí. Mají právo sami pojmenovat svou identitu a ostatní by to měli respektovat, pokud nepůjde o nějaký naprostý nesmysl. Přátele mezi nimi bych ale jemně upozorňoval, že samotnou změnou názvu se moc nevyřeší.

Kromě slov zahozených existuje i cosi jako slova přilepená. Nelíbí se vám, že si muslimové třeba ve Velké Británii zavádějí vlastní zákony a utlačují ženy a dívky? Jste islamofob. Tvrdíte, že homosexualita nemusí být – přinejmenším ve všech případech – vrozená? Jste homofob. Myslíte si, že Evropa by měla spolupracovat na řešení některých společných otázek? Jste eurohujer.

Pokud jde o mluvení o věřících, tam frčí slova „fundamentalista“ a „sektář“. Těmito slovy můžete v určitých kruzích odrovnat téměř každého. Zajímavé to ovšem začne být, když se toho, kdo toto slovo používá, zeptáte, co tím vlastně míní. Jak pozná sektáře od nesektářského věřícího člověka? Co dělá fundamentalistu fundamentalistou?

Pokud chcete vést zajímavý myšlenkový život, můžete se ztrapnit podobně jako já tímto článkem. Budete moci (ba dokonce budete muset) hodně přemýšlet o tom, co je to rasismus, fundamentalismus, sektářství nebo homofobie. A zda vám tyto nálepky patří nebo ne.

A přemýšlení bolí, a hodně přemýšlení ještě více. Ale nebojte se, stojí to za to. Nakonec na tom vyděláte.

15. srpna 2011