V sobotu minulý týden jsem byl v kostele a dostalo se mi této odpovědi: Ano. K tomu ano nebyla jednoduchá cesta, prošel jsem si mnoha jinými alternativními odpověďmi, ale nakonec jsem rád a v duši se mi rozhostil mír. Ano, pomáhat.

Jsem křesťan. A křesťanství, to není zakotvení v tradici, to je živá víra, která reaguje na všechno, co přináší život. Jak je psáno: „Hle já stále tvořím a je to nové.“ Ne, křesťanství neznamená bránit minulost, křesťanství znamená reagovat na současnost a usilovat o budoucnost. Křesťanství znamená následovat Krista a poslouchat jeho přikázání. A jedno z těch přikázání zní: „Kdo má nouzi, od toho se neodvracej.“ Celý nový zákon je založen na soucitu s bližním na snaze pomáhat potřebným, a to až k destrukci sebe sama. Je opět psáno: „Ještě jsi nevzdoroval až do krve.“ Ano, Bůh po nás nechce, abychom bránili dosažené civilizační vymoženosti, Bůh po nás dokonce chce, abychom obětovali svůj život: „Kdo miluje svůj život, ztratí ho, kdo obětuje svůj život pro mě, nalezne jej.“. V jiné části Bible nalezneme zcela jednoznačné: „Amen, pravím vám, co jste neudělali pro jednoho z těchto nejmenších, ani mně jste neudělali.“ Bůh nám nejen přikazuje pomáhat, ale zakazuje nepomáhat. To je být křesťanem, nejenom vyznavačem křesťanských hodnot.

Ano, vím. Hrozí nám rozpad civilizace, možná i války, násilná smrt naše i našich dětí. Ale přesto já jako křesťan musím poslechnout boží výzvu. A přijmout všechna daná rizika. Jak Ježíš obětoval svůj život, tak nám byl dán příklad následování . I mě mrzí možné ztráty historických a uměleckých děl, i mně vadí ohrožení našich civilizačních vymožeností, i já mám strach o své i cizí děti, ale nic, „ani hloubka, ani výška, ani blízkost, ani dálka nemůže nás odloučit od toho, kterého jsme si zamilovali“, tedy od Boha a jeho přikázání. Nikdy dříve nebyly jeho příkázání tak čitelné a nezpochybnitelné. Pomoci bližnímu. Kde jsou tedy dnes ti Semínové, Jochové, Jandourci a Dukové, ať vylezou „katolické buzny“ a všichni ti, co měli odvahu ve jménu pravdy udržovat nebo bourat staré metanarace, ať tedy v sobě dokáží nalézt křesťanské jádro, které není ničím než láskou k bližnímu. I kdyby celý okolní svět hlučel a vyhrožoval, pro nás stále platí boží zaslíbení.

To je řeč ďábla – Braňte se. Nenechte si ukrást svou civilizaci, braňte život svůj a svých dětí. Braňte křesťanství kulometnou palbou do zoufalých a chudých lidí, ve jménu křesťanství opusťte vše křesťanské, máte právo se bránit. Nepřijímejte uprchlíky a zatvrďte svá srdce. To není útok na všechny, ty už ďábel stejně má, to je poslední útok na křesťany, snaha i z těch málo procent dostat svůj podíl.

Ano, nezemřu rád, nerad vydám své děti pohaně, ale mám-li následovat Krista tak, jak se ode mě jako křesťana očekává, nemám jinou volbu.