Vlády demokratických států neustále vymýšlejí způsob, jak namnožit počet lidí ve své zemi. Stále si kladu otázku, proč je důležité, aby se lidé pořád množili. Copak nás už na Zemi není dost? Pobídky k množení zdůvodňují politici obavou, že až populace zestárne, nebude ji mít kdo živit. Proto zavádějí různé formy finanční motivace vedoucí k většímu plození dětí.

Praxe ukazuje, že ne všichni jedinci jsou schopni efektivně pracovat a opatřit si prací prostředky k vlastní obživě. Ve většině případů to nemusí být ani vina méně úspěšných jedinců. Zcela logicky uplatňují svoje právo na to, aby se o ně ostatní postarali. Zvýší-li se tedy počet lidí ve státě formou přírůstku této kategorie jedinců, nevyřeší to problém zabezpečení života důchodců, ale spíše ho prohloubí.

Je dobré si uvědomit, jak populačně motivační systém funguje. Lidé plodí děti na základě vlastní vůle. Ti nejefektivnější jedinci se většinou nenechají ovlivnit žádnou finanční motivací k plození dětí. Ti průměrní mohou váhat, zda si vylepší příjmy, zda se jim to za ty peníze vyplatí. A pro ty, kteří se prací uživí obtížně, je to dobrý zdroj příjmů a mnohdy jediný důvod k tomu, aby vůbec děti měli. Stát lidem platí za výrobu dětí bez ohledu na to, jací z nich vyrostou lidé.

Nic tím nenaznačuji, ani nechci nikoho diskriminovat, jen konstatuji, jak to s největší pravděpodobností je. Podotýkám, že ti méně schopní za svoji nemohoucnost soběstačnosti nemohou, ale mohou za ni ti, kteří jim umožnili vzniknout. Když už žijí, je zcela morální se o ně starat. Bude-li se však jejich podíl ve společnosti zvyšovat, nebude za co. Proto se obávám darwinistického výsledku takového sociálního inženýrství a raději nepočítám s nějakým budoucím důchodem.

Napadlo mne však řešení, za které budu jistě proklet. Motivační systém zcela obrátit. Platit lidem za to, že nebudou mít děti. Zopakuji-li rozbor motivace, předpokládám, že nejefektivnější jedinci se motivací nedají ovlivnit a jejich množení neovlivní. Ti průměrní zaváhají, zda si vylepšit příjmy. No a ti, co se uživí obtížně, budou mít méně dětí a stanou se většinou šťastnějšími, protože dostanou peníze, aniž by měli starosti s dětmi.

Méně schopných se narodí méně, možná i celkově lidí ubude, ale budou ve své činnosti efektivnější a o ty případné slabé se budou moci lépe postarat. A hlavně se obnoví přirozený evoluční vývoj člověka.