Na světě se teď děje tolik podivností, že to člověk nestačí sledovat. Kdybych byl muslimem, zamyslel bych se nejen nad slovy koránu, ale i nad vším ostatním. Dal bych si do spojitosti to, co dnes muslimové provádějí všem ostatním božím dětem, a to, co se děje jim. Přírodní pohromy, jako jsou tsunami a zemětřesení, jakoby nepřicházely náhodně. Postihují hlavně země obydlené muslimy. A válka, kterou začali muslimové, aby se dostali do ráje k Alláhovým huriskám, vyvolala utrpení mnoha muslimů v Iráku, Afghánistánu a jinde. Alláh dává, komu chce, a trestá toho, koho chce. Tady je toho příklad, řekl bych si, jsa věřícím muslimem. Vítězství přešlo do rukou nemuslimů a zůstává tam, přes další utrpení, které muslimové vytvářejí sami sobě.

V době těsně po 9/11 se radovali muslimové v Palestině ze smrti dětí Božích a jsou trestáni dnes a denně, a bude to až do té doby, kdy se nad sebou zamyslí a poznají, že vraždy dětí nevedou nikoho do ráje, nýbrž k věčnému zatracení.

Alláh dává těm, které má rád. Proto jsou dnes západní země bohaté a muslimské země chudé. Jediné bohatství, které se do nich dostává, je bohatství, které přichází z nemuslimskách zemí. Alláh dal muslimům naftu, ale ti s ní nesprávně zacházejí, prodávají ji nemuslimům a užívají si života místo pilné práce, kterou nejvyšší bytost od muslimů vyžaduje.

Muslimové jsou tedy největšími hříšníky, vrahy nevinných dětí Božích a povaleči. Proto je Alláh trestá.

Kdybych byl muslimem, pětkrát denně bych se modlil za duše hříšníků, kteří posílají druhé, mladé a nevědomé, na „dobrovolnou“ smrt. A modlil bych se za ty, kteří věří, že vražděním školních dětí si vyslouží věčnou soulož v ráji. Prosil bych Alláha, ať je osvítí a vysvětlí jim, že po smrti nefungují hormony.

A nakonec bych si uvážil, jestli to, co mi imámové vyprávěli, je vůbec pravda, jestli se opravdu Alláh muslimů tak liší od Boha křestanů a Jahve židů. Jde snad o tutéž entitu. Nestal se tedy někde omyl, který vzešel kdysi v raném středověku?