Čas od času mi přijde e-mailem nějaký domněle prorocký článek, předpovídající různé katastrofy, které mají být projevem Božího soudu. Tyto předpovědi se většinou nevyplňují, což zřejmě některým lidem nevadí, takže po čase zplodí zase novou katastrofickou předpověď.

Já se však domnívám, že Boží soud již prožíváme – pouze nemá tu podobu, v jaké si někteří lidé Boží soudy představují.

Již v osmdesátých letech jsem začal mít dojem, že Bůh bude soudit poněkud jinak než ve starozákonních dobách. Stále více se mi zdá, že princip, podle nějž Bůh v těchto časech soudí, je obsažen v jednom verši z Pláče Jeremjášova: "Ponech jim zavilé srdce, to bude tvá kletba na ně" (3,65). Tak zní tento verš v ekumenickém překladu; B21 a Český studijní překlad mají "dej" místo "ponech", což je technicky vzato přesnější překlad, nicméně padlému člověku Bůh nemusí zavilé srdce dávat – jeho soud spočívá už v tom, že mu ho "ponechá", tj. nedá mu ono srdce masité, které miluje Boha a jeho cesty.

Soud nad Západní civilizací je v plném proudu, pouze to nevidíme, protože nemá podobu přírodní katastrofy, nýbrž vývoje, který je nesmírně rychlý z hlediska dějin, ale dostatečně pomalý, aby si ho mladší jednotlivec nemusel povšimnout.

Člověk vyloučil Boha ze své blízkosti – a Bůh tedy ponechává člověka jeho cestám. Před tím, než vyloučili modlitbu z amerických škol, se na těchto školách nestřílelo. Před tím, než se uzákonilo zabíjení nenarozených dětí, západní národy nevymíraly. Před tím, než se začaly znevažovat a zesměšňovat veškeré autority, mládež v Anglii nerabovala obchody s nestoudným tvrzením, že je to "spravedlivé".

V jediné členské zemi Evropské unie se nerodí tolik dětí, aby se národ reprodukoval. V několika zemích – včetně Německa, Rakouska, Maďarska a pobaltských zemí, umírá více lidí, než se rodí. V Německu je to obzvlášť závažné, protože místním Turkům se rodí dětí poměrně hodně. A teď – přes veškeré bohatství, kterého tyto země nabyly v minulosti – není najednou dost peněz téměř na nic. U nás klesají výdaje na obranu, na policii (a to v době rostoucí zločinnosti), na dopravu, na školství…

Celá naše kultura je neuroticky přesexualizovaná – a přitom stoupá procento neplodných mužů i žen. V Německu 25 procent dvacetiletých mužů a 20 procent dvacetiletých žen nechce mít nikdy dítě. Tito lidé nemají žádné hodnoty, které by toužili předat svým potomkům. V naprosté většině chtějí žít jen pro sebe, pro svou kariéru. Čísla z naší země neznám, ale budou patrně dost podobná.

Vy ty Boží soudy nevidíte? Já ano.

Ale vlastně vím, že je mnozí nevidí. Před pár lety jsem měl vzácnou příležitost mluvit s několika feministkami. Když jsem vyjádřil názor, že klesající porodnost a vymírání národa je přímým důsledkem sexuální revoluce, velice se tomu divily. Zdálo se mi, že byly zcela upřímné a že jim to skutečně ani trochu nepřišlo na mysl. "Ponech jim jejich zavilé srdce…" Člověk si vzpomene i na slova Izajášova: "…mají oči zalepené a nevidí, jejich srdce nevnímá" (44,18). Nebo nechme znovu promluvit Jeremjáše: "Oči mají, a nevidí. Uši mají, a neslyší" (5,21). A stejně promlouvá i třetí z velkých proroků, Ezechiel: "Lidský synu, bydlíš uprostřed vzpurného domu. Mají oči k vidění, ale nevidí, mají uši k slyšení, ale neslyší. Jsou dům vzpurný" (Ez 12,2).

Je docela možné, že Bůh bude soudit podobným způsobem jako kdysi Sodomu a nedávno New Orleans. Má na to plné právo. Zdá se mi, že někteří křesťané čekají na soudy tohoto typu. Já se však domnívám, že bychom měli být přemýšliví lidé a promýšlet, jaké jsou praktické důsledky života podle principů, jež jsou v naprostém rozporu s Božím zjevením. A měli bychom to trpělivě vysvětlovat lidem kolem sebe – a současně se modlit, aby Bůh dal slepým lidem prohlédnout. Protože pokud nám Bůh jen trochu otevře oči, uvidíme na obzoru veliké mraky. Důsledky zavilosti lidského srdce se již valí a budou tu co nevidět.

25. září 2011