Dnešní starostky a starostové, stojící v čele našich obcí, mají často starostí a práce nad hlavu. Není jim co závidět. Pojďme se jen tak pro zajímavost podívat, jaké starosti (a úspěchy) mohl mít starosta před sto padesáti lety. Například v pořadí již třetí starosta rožnovský (myšlen dnešní Rožnov pod Radhoštěm), Josef Bayer. Soudobý autor o něm píše mimo jiné takto:

Josef Bayer, barvíř a starosta v Rožnově, narodil se roku 1818 z rodičů Bayera Josefa a Barbory, rozené Halamíčkové. Otec jeho, barvíř povoláním, syna svého Josefa dal, by jej též náležitě vzdělal, na hlavní školu v Novém Jičíně, pak na gymnázium v Kroměříži. Týž, odebral se domů po ukončených studiích a vyučil se u otce barvířství, kterýž závod pak převzal... Závod jeho vzkvétal. Odevzdal jej zeti svému Aloisu Černochovi (1853–1934), jako živnost dobrou. Více však, než vzorný jeho domácí život, památce zachována buď jeho činnost veřejná. Účastnil se veřejného života již v letech šedesátých jako výbor, potom radní a konečně starosta města od roku 1874–1880, kdy opětné volby nepřijal pro plicní chorobu.

Josef Bayer

Za jeho starostování byl vystaven léčební dům v Rožnově; hájnice či park kolem něho upraven tak, jak nyní jest; aby městečko Rožnov povýšeno bylo na město, veškeré kroky staly se jeho přičiněním. Na jeho podnět konaly se předběžné práce od zemského výboru ku samostatnému regulování řeky Bečvy, kteréž obec rožnovská také provedla. (Dříve platívala obec přes 1200 zlatých ročně za tzv. odháňky při Bečvě). Dal vysázeti jehličnatým stromovím všecka návrší patřící obci v Horních i Dolních Pasekách. Roku 1875 podal žádost o pátý výroční trh v Rožnově. Roku 1876 podal návrh na zřízení měšťanské školy v Rožnově. Nabízena Rožnovu škola německá, což bylo obcí, jako dar výchově českých dětí spíše škodný než prospěšný, zamítnuto. Jako předseda léčebního odboru a spolku okrašlovacího dovedl toho, že za něho Rožnov byl navštěvován hostmi lázeňskými počtem 1600 osob ročně, nepočítaje v to turistů. Znatelé činnosti starosty Bayera vyjádřili se o něm: „Byl jako starosta velmi pilný a svědomitý, sám pořád od rána do večera na radnici pracoval mimo svou práci doma, kde i do půl noci zaměstnán býval; všeobecně byl oblíben požívaje neobmezené důvěry nejen v Rožnově (býval volen vždy ve III. sboře jednohlasně), nýbrž i v celém okolí. Byl nejen starostou, nýbrž otcem obce rožnovské, jsa pro obec nad míru obětavý a starostlivý, a co nejhlavnějšího, obci žádných dluhů nenadělal; přirážky obecní byly velmi malé, jelikož dobře hospodařil. Že zavedl obecní přirážku z alkoholických nápojů, čímž příjmy obecní nemálo rozhojnil, je mu jen ke chvále.“

Nebažil po slávě ani po bohatství. Jemu stačilo vědomí, že vykonává svou povinnost a dobrý boj že bojoval. Byl lidumilem a věrným rodolubem; literaturu českou podporoval všemožně, maje krásnou a vybranou knihovnu z děl českých, německých, latinských a řeckých. Zabýval se rád poesií, sbíráním valašských koled, kreslením a malbou, později zahradnictvím a štěpařstvím. Nebyl autokratem či bezohledným vládcem v obci. Každý týden měl radu s ostatními radními, vždy v sobotu, a sděloval jim, co se přihodilo a co na příští týden konati se bude. Tím předešlo se ovšem všelikému unáhlení v záležitostech obecních, tak bylo i postaráno o zachování jmění obecního, ježto všichni členové zastupitelstva stav jeho znali a nic pokoutně se v obci nedálo.

Nadšení pro vše dobré a pro pravý pokrok zachoval si z mladých let studijních. Svědčí o tom i knihovna jeho, jejíž základ již za studií si položil. Mají základem knihovny vzdělancovy býti knihy, jichž za studií užíval, s nimiž se přátelil a dle nichž posouditi může, co nového v rozličných vědách doba nová najevo vynesla. Co o předcích dávných s chloubou si připomínáme, že uměli totiž měšťané spisy latinské čísti, toho následoval náš starosta Bayer, zachovav si i knihy řecké památkou na své mládí.

Zásadou jeho života bylo heslo Palackého, jehož byl ode dávna ctitelem věrným a upřímným: „Nebažím po jiné cti, leč po té, abych slul mužem poctivým“, a zásadě té zůstal věren až do hrobu.

*******

Tolik tedy profil jednoho starosty před téměř sto padesáti lety. Když odmyslíme archaické výrazy a trochu jiný pravopis, ještě hodně nám toho zbyde k obdivu. A mezi námi – i k následování. Zejména to heslo Palackého, to nám v současnosti nějak zamlčeli, protože se s ním nikdo vůbec neohání. A odpůrci přímé volby starostů by neměli co namítat, kdybychom volili starosty a primátory typu Josefa Bayera. O poslancích ani nemluvě.