1.7.2024 | Svátek má Jaroslava


SPOLEČNOST: Záměna pojmů

15.5.2006

Neustále všude čtu a slyším: To je výhodné pro bohaté! Žádné úlevy bohatým!

Kdo to však ti bohatí vlastně jsou? Každý, kdo nepobírá sociální podporu? Miliardář?

Pojem bohatý člověk je značně subjektivní a levicové strany a média toho umně využívají. Vyvolají u běžného člověka dojem, že progresivní zdanění vyšších příjmů nebo nelimitovaná výše zdravotního pojištění se týkají „boháčů“, kteří létají vlastním letadlem do Karibiku.

Naprosto mě děsí, že nikdo jednoznačně neodmítne demagogické a nepravdivé zaměňování označení člověk s nadprůměrným platem s pojmem bohatý člověk. Jsou to naprosto odlišné pojmy a jsem přesvědčen, že jen velice málo lidí ze skupiny s vysokým platem je skutečně bohatých a naopak, že většina skutečně bohatých nemá vysoký plat a nebo nemá plat žádný.

Desetitisícové a statisícové platy jsou v ČR cca deset let. Z toho jednoznačně plyne, že takový člověk mohl například při stotisícovém čistém příjmu vydělat cca deset milionů, ale to by nesměl nic utrácet. Když si za tu dobu pořídil vlastní bydlení, mohl mu při skromném životním stylu nějaký milion zůstat. Takový člověk zaplatil na daních několik milionů, násobně víc než mu jich zůstalo na účtu. Je tohle ten zdaněný boháč, jak ho média vykreslují?

Ve většině případů je to vysoce kvalifikovaný specialista pracující víc než 8 hodin denně, zadarmo totiž žádný zaměstnavatel nikomu nic nedá (výjimkou může být veřejná správa a organizace řízené státem).

Pracovitých, šikovných a vysoce kvalifikovaných lidí je v naší zemi kritický nedostatek. Spousta, zejména těch mladých bez závazků odchází do zahraničí a paradoxně větší otevírání pracovních trhů ve vyspělých zemích je pro nás, kteří zde zůstáváme, velice nevýhodné. Z naší země však neodcházejí žádní boháči, ale pracovníci, kteří odvádějí do státního rozpočtu nejvyšší částky.

Dle levice to jsou však boháči, které je potřeba „spravedlivě“ zdanit. Pravice, zda tedy v ČR nějaká existuje, tuhle terminologii hloupě papouškuje. Skuteční boháči, se tomu smějí.

Ivo Vašíček