V předvolebním mumraji takřka zanikla nenápadná zpráva, že dvě ženy podaly trestní oznámení na člověka, který se účastnil projektu Trikem proti komunismu a do soutěže zaslal obrázek, jehož námětem je pouhý rudý nápis - na černém podkladu je velkými písmeny napsáno ZABIJ KOMUNISTU, POSÍLÍŠ MÍR. Je to parodie na komunistické slogany, které mají mnozí občané dosud v živé paměti - Buduj vlast, posílíš mír či Daruj krev, posílíš mír.

Vzhledem k tomu, že komunisté mají na svědomí mnohonásobně víc lidských životů než nacisté, leckoho asi napadne, že výzva - jakkoli očividně recesistická - má své opodstatnění, nicméně autoři zmíněného projektu nikdy tričko s tímto nápisem vyrábět ani rozšiřovat nehodlali. Obrázek pouze vyvěsili v galerii spolu s dalšími více než třemi sty nerealizovanými návrhy. Chtěli jen ukázat, kolik lidí se soutěže zúčastnilo a k čemu je slovo komunismus inspirovalo. Pochopitelně je přitom ani ve snu nenapadlo, že by za jeden bláznivý nápad mohl být někdo pohnán před soud.

Podle dvou žen se uveřejněním obrázku ovšem dopustili trestného činu "podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich svobod", a ženy proto podaly žalobu. Naštěstí se nenechaly inspirovat nedávnými událostmi v islámských zemích, kde byly obrovské násilné protesty proti uveřejnění několika karikatur Mohameda, a nevyzvaly "světovou revoluční mládež" ke zdemolování míst, v nichž k distribuci dekomunizačních triček docházelo.

Je podivuhodné, že jediný obrázek je schopen spojit dvě na první pohled tak rozdílné osoby, jež jsou pod trestním oznámením podepsány. Jednou z nich je Andrea Cerqueirová, bývalá asistentka republikánské poslankyně Hrůzové a redaktorka stranického týdeníku Republika, v současnosti redaktorka týdeníku Profit. Druhou žalobkyní je Marie Lienau, která spolu s paní Tominovou-Marksovou a dalšími podobnými spravuje feministickou společnost "proFem - Konzultační středisko pro ženské projekty" a jejíž jméno figuruje rovněž ve dvou dalších organizacích stejného zaměření (Most k životu a Gender studies).

Obě dámy byly obrázkem zřejmě rozhořčeny natolik, že spojily své síly, aby se - podobně jako komunistka Rujbrová, jíž vadil stejný nápis v časopisu Spy - vydaly neohroženě na cestu boje za záchranu ohroženého druhu komunistů. Ti se sice nikdy neštítili ani vražd, ale ženy jsou nutkány vzít je pod svá ochranná křídla a žalobou nám dát na vědomí, že promluvit křivého slova o bolševicích, natož dělat si srandu z jejich budovatelského hesla má být trestáno.

Žaloba kvůli jednomu obrázku nicméně vyvolává otázku, kde začíná a kde končí svoboda slova a zejména kde se vtip mění v trestný čin. Lze-li trestat za protibolševický obrázek kdesi na internetu, pak je s podivem, že stánkaři mohou bez uzardění prodávat trička s komunistickými symboly, ba dokonce s portréty komunistických zločinců Che Guevary, Lenina či Castra přímo uprostřed Prahy.

Je zvláštní, že ony žalobkyně se ohánějí trestným činem "podněcování k nenávisti", zatímco jiný paragraf, "podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka", je jim zcela lhostejný. A nejen jim, ale celému našemu policejnímu a soudnímu aparátu, jinak by totiž za mříže putoval spolu se skinheady i třeba celý poslanecký klub komunistů. Ti sice dnes nepřekračují rámec ústavnosti, ale kdo si jednou vyslechl projev Miroslava Grebeníčka na letenské pláni nebo zavítal na stránky jejich nadějných nástupců, Komunistického svazu mládeže, ten ví své. Ostatně, jaký je rozdíl mezi jedním obrázkem na stránkách Dekomunizace.cz a obrázkem na stránkách mladých komunistů, který nonverbálně sugeruje, že volbou ODS se člověk dostane leda na krchov?