Nebo radši ne …

Když se politická a ekonomická elita Jihoafrické republiky rozhodla poskytnout azyl kontroverznímu podnikateli Krejčířovi, v ČR stíhanému, podezřelému, budícímu obavy, strach, respekt i hrůzu, ještě asi dost dobře netušila, jak silného kamaráda i soupeře získá tamní galérka i podnikatelská elita do svých řad.

Nyní, po asi sedmi podezřelých vraždách lidí, spolupracujících v businessu s panem Krejčířem, začíná v JAR svítat i v těch nejtemněji myslících mozcích. S panem Krejčířem přišel nový rozměr hazardu s životy těch, kteří něco znamenají pro politické i ekonomické kontakty JAR s celým světem. Tak to bude asi tím, že pan Krejčíř je takový světový.

Poté, co se pan Krejčíř s rodinou a svými psy bezpečně zabydlel v JAR, vypravila se za ním svita českých právníků a kriminalistů něco důležitého domluvit. Kamuflovat důvod výletu nemělo cenu, bylo i tak jasné, že nejedu pro pana Krejčíře samotného, pouze podiskutovat. Sice se na oko provolávalo "vraťte nám Krejčíře", ale myslelo se "nebo radši ne", možná se myslelo "Jen to ne, vrátit nám ho, co kdyby mluvil, nebo nedej bože konal."

I tak si ale někteří přemýšliví občané marně hlavu lámou nad tím, jak je možné, že čeští kriminalisté o pohybu a podnikání pana Krejčíře, ani o podezřelých úmrtích lidí z jeho okolí nic nevěděli, dokud působil v ČR. Jakmile se ale pan Krejčíř ztratil, respektive našel ve vzdálené Jihoafrické republice, hned se v ČR vědělo, kolik má peněz, jaký je pohyb na jeho účtu i účtech jeho příbuzných, jakými auty jezdí, kdy a kam, ba i s kým, s kým v čem podniká a co si řekli s panem soudcem u posledního stání.

Dokonce do ČR prosákl i Krejčířův seznam lidí, určených k likvidaci, a dokonce se také neprodleně dozvíme, kdo další ze seznamu padl. Těm, co se nechali panem Krejčířem uplatit a zajistili mu azyl v JAR, tudíž i těm, co s ním kdy vstoupili na jednu podnikatelskou loď, by možná slušelo popřát upřímnou soustrast, než se jim podařilo pana Krejčíře odklidit, a pogratulovat, že operuje v jiných vodách.

Proč ale přemýšlet tímto směrem? Proč si nepřiznat, že o záměrech, pohybu a veškerém podnikání pana Krejčíře se nejspíše vědělo a jeho útěk u příležitosti návštěvy jeho rezidence byl domluven jako každý jiný Krejčířův obchod.

Těm, co se zasadili o to, aby pan Krejčíř nerušeně, v klidu a beze spěchu, se všemi potřebnými dokumenty, rodinou, kontakty i majetkem a seznamy i záznamy o lidech, a kterých mu záleží, prchl z ČR, aby měl dost času na vyhledání a zajištění si azylu v JAR, aniž by byl dříve dopaden a předán zpět do ČR, těm tedy nakonec asi mnoho vlivných a bohatých lidí poděkovalo.

Každopádně veřejnost není slepá, a tudíž jí neuniklo, že pan Krejčíř vždy byl velmi důležitou osobou díky svým konexím, businessu a schopnostem odstraňovat z cesty lidi, co se nehodí, rychle, neomylně a "čistě". Část veřejnost snad mohla i nabýt přesvědčení, že útěk pana Krejčíře proběhl hladce a úspěšně ve jménu bezpečnosti někoho, možná i jeho skupiny, kdo je neméně důležitý jako pan Krejčíř a kdo má moc ovlivnit vysokou politiku i významný businessu v ČR.

Veřejnost si také všímá, že pánové Pitr a Krejčíř jsou stále v médiích titulováni jakožto podnikatelé. I to zbytečné slovíčko kontroverzní se přestalo používat. Na co také. Pro veřejnost je důležité na osudu a úspěchu těchto a dalších jim podobných podnikatelů pochopit, kdo v ČR vládne, je uznávaným, úspěšným a stále v kurzu a balíku. Kdo je podle výkonu práva a moci v ČR beztrestným, i když zahraniční kriminální vyšetřovatelé občas šťourají.

Nehledě na zahraniční normu hospodářské kriminality u nás v ČR máme své zákony, postupy a pevné uzly v politicko-hospodářských sítích. Stejně, jako byla volba pana Mrázka odstřelit, byla i volba pana Krejčíře vysídlit. To, co dělal pan Mrázek a nyní dělá pan Krejčíř, to není akce jednoho muže, žádné one man show, ale je to dokonale režírované divadlo sehrané skupiny lidí, zapojených do sítě, přehozené od suterénu až do nevyšších pater.

Kolem pana Krejčíře se dějí události, z nichž snad všechny jsou hodny hlubšího zamyšlení. Říká se, že myšlení bolí. Pak tedy přemýšlení nad vazbami a událostmi kolem pana Krejčíře přímo zabíjjí. I přemýšlení o tom, kteří lidé v ČR si upřímně a naléhavě přáli, aby pan Krejčíř zmizel na opačnou stranu zeměkoule a už se nikdy nevracel, je stále riskantní a nežádoucí, ač by mělo být spíše potřebné a aktuální.

Tak tedy pana Krejčíře nám nevracejte, nedělalo by to dobrotu v české kotlině, ani v německé, ani v žádné jiné sousední. Anebo … vrátit? Já nevím. Až co řeknou pánové Gross, Vondra, Řebíček, Pitr, …a také pan Kalousek a pan Sokol, ti se vyznají nejlíp.

Minulý týden v médiích prohlásil někdo povolaný, že pan Krejčíř se z JAR živý nevrátí. Výhrůžka panu Krejčířovi to nebyla. Tak co tedy? Útěcha pro ty, co ji potřebují, protože smrt z hrůzy je prý nejhorší? Takže zatím pana Krejčíře prosíme nevrátit a dále se uvidí.

Převzato z JanaSimonova.blog.idnes.cz se souhlasem autorky (její další blog: Simonova.blog.cz)