Když jsem se dočetla, že olomoucký řidič autobusu Roman Smetana má jít na sto dnů do vězení za to, že počmáral předvolební letáčky politických stran, zhrozila jsem se. To jsme to s tou svobodou a demokracií dovedli k pěkným koncům! Že prý poškozování cizí věci. A patnáct tisíc pro ODS jako náhradu škody. Počmáraných letáčků bylo "nejméně třicet": kolik asi tak může stát třicet letáčků? Jistě, ještě pokuta - ale pokuta by neměla řádově dvakrát či třikrát převyšovat způsobenou škodu, nebo snad ano?

Vybavilo se mi, jak jsme jednoho deštivého listopadového večera v roce 1968 chodili s kamarádem a kolegou ze studií ulicemi v centru Prahy a zapalovali sovětské vlajky. Zapálit promočenou látku bylo dost obtížné, ale když jednou chytla, hořela jasným plamenem. Samozřejmě jsme si dávali pozor, aby nás nikdo neviděl, bylo nám jasné, že by nám to jen tak neprošlo. Poškozování cizí věci? Ani nevím, jestli tenkrát takový paragraf existoval... My jsme ale své jednání zcela jednoznačně pokládali za projev politického postoje, za vyjádření nesouhlasu se sovětskou okupací. A v případném trestu, kdyby nás přece jen někdo chytil, bychom byli viděli politickou represi, i kdyby nás nesoudila rovnou manželka nějakého komunistického pohlavára. (Velmi se divím, že manželka Ivana Langera byla ochotna soudit případ Romana Smetany, ve kterém byla účastníkem řízení ODS, tedy "firma", v níž její manžel zastává vysoké postavení.)

Pan Smetana rozhodně není jediný, koho popuzují předvolební kampaně - počmárané letáčky a billboardy už neodmyslitelně patří k místní politické kultuře. Možná to nesvědčí o vybraném vkusu - ale jak se má propána bránit člověk, na kterého politické strany dorážejí se svou reklamou na každém rohu, a dokonce mu lezou do schránek? Taky jsem leckdy v pokušení popadnout černou fixku nebo sprej a připsat někam něco hodně peprného.

Docela chápu, že pan Smetana tvrdí, že o nějaké jeho převýchově nemůže být řeč. Docela chápu, že nevidí důvod, proč by měl vykonávat veřejně prospěšné práce za to, že veřejně projevil svůj politický názor. Nejsem právnička a nerada bych se zapletla mezi ošidné háčky paragrafů, ale pokud si vzpomínám, existovala kategorie, které se říkalo "společenská nebezpečnost trestného činu" - a ta je přece v tomto případě zanedbatelná! Když už tedy rameno práva pokládalo za naprosto nezbytné pana Smetanu potrestat, bylo snad namístě mu uložit reálnou náhradu škody oné "poškozené věci" a od trestu upustit. V demokracii přece není možné lidi trestat za politické postoje, pokud nejde o potlačování práv druhých.

Přitom nejde o žádný mezní případ - mezní je snad jen v tom, že "pachatel" vůbec nepopírá, co dělal, a naprosto soudně vysvětluje, proč to dělal.

Diskutovala jsem o této kauze s různými lidmi a nejvíc mě zaujal lakonický názor mého dredatého syna: "Dneska technaři, zejtra včelaři." Co se bude trestat zítra? Pokud pana Smetanu odvedou do vězení, řítíme se do nebezpečných končin. Rozhodně proti tomu protestuji.

LN, 17.2.2012