SPOLEČNOST: Století budižkničemů?
Moderní pracovní postupy způsobily, že ve vlastní výrobě je třeba stále méně lidí. To je patrné i na moderním zemědělství, kdy 4% populace často uživí zbytek. A což teprve průmysl. Lidí přibývá a co s nimi, jak je zaměstnat? Logické by bylo jejich působení ve vymýšlení dalších nových efektivnějších věcí, ale tam je třeba mít určité předpoklady, které splní málokdo. A tak se šedá masa podílí na bobtnání administrativy a byrokracie. Ne nadarmo se říká, dej blbci funkci a on vymyslí formulář. Raději dva, aby si zajistil své teplé místečko a podtrhl jeho důležitost. A formuláře musí někdo rozesílat, evidovat, skladovat a bohužel také vyplňovat. Čím víc lidí takto zaměstnáme, tím více svou činností omezují kapacitu tvůrčích lidí vytvářejících hodnoty.
V tom všem jako by se společnost a zejména pak EU zhlédla a svou snahou vše podchytit, normalizovat a regulovat vytváří armádu byrokratů. Čemu to má všechno sloužit a jaký je účel? Jistě, rozumné informační systémy by se samy budovaly zdola v míře vyhovující potřebám výrobního a tvůrčího procesu. Politici se zhlédli nařizování norem chování, co se může držet, co ne, jak má co vypadat a jak zas ne. Jako by byla po pádu komunizmu západoevropská demokracie už znuděná mírou svobody a chtěla využít letitého návyku k poslušnosti v nových demokraciích.
Možnosti lidem něco nadiktovat a tím i prodat si brzy všimly různé lobby související buď s ochranou přírody, globálním oteplováním, nebo ochranou spotřebitele. Filosofické ideály jsou mnohdy vznešené, což ale měly totalitní filozofie také, a realitou jsou další omezení života občana. Ještě více jsou však omezování tvůrčí lidé a společnosti, které vyrábějí nebo vymýšlejí nové výrobky nebo služby. Těch nařízení a testů, které musí respektovat... to vše pochopitelně zdražuje produkt a prodlužuje jeho uvedení na trh. Nejmarkantnější je to u nových léčiv. V mediích si přečtete o objevu nového léčiva s dovětkem, že v praxi se s ním můžete setkat tak za 5-15 let. Pak může dojít k paradoxní situaci, že léky budou tak drahé, že si je většina populace stejně nebude moci dovolit. Samozřejmě, jistá opatrnost je nutná, ale současná společnost je posedlá snahou eliminovat všechna rizika a mít vše pod kontrolou. Je to rozumné nebo spíš projevem pýchy a euforie z dosaženého technologického a vědního pokroku?
Eliminace hlavních rizik je snadná a ne příliš nákladná. Tak, jak však naše nároky stoupají, začínají velmi výrazně stoupat i náklady na další zvyšování bezpečnosti. Absolutní bezpečnost bychom si však stejně nevykoupili ani za všechny zdroje lidstva. Na místě by bylo trochu pokory a zdravého rozumu. Jinak svět zaplaví šedé přízemní myšlenky a lidské mozky zakrní. Protože na formuláře a byrokracii stačí jen prodloužená mícha.
