Diskutovat o některých věcech, tedy věcech velmi konkrétních, vyžadujících nadhled, zkušenost a jisté odborné znalosti, se rozumně nedá a ani by se nemělo v rámci volební kampaně. Není to dobré u komunálních a krajských voleb, natož u voleb poslaneckých. Ta mediální a „meetingová“ diskuse je povrchní a více pocitová a reakce povětšinou emocionální. To platí i o velmi důležité státní silnici, která je silnicí Evropské sítě pod označením E 35. Není třeba se vracet k vynuceným prohlášením jednotlivých kandidátů a zástupců stran. Naopak je třeba veřejně, otevřeně se vrátit k racionální diskusi, a to nejen o parciálních problémech, zájmech, ochranách a emocích, ale především o širších vazbách a trendech vývoje a potřebách společnosti. Dlouhodobě udržitelný rozvoj není konzervace. Jak už název říká, jde o rozvoj, bez něhož se lidská populace neobejde. Při násilném zadržování tohoto rozvoje dochází k revoltám, excesům a pokřiveným následným řešením. To ničemu neprospívá a naopak to vede většinou k těžko odstranitelným chybám.

Je vysoce pravděpodobné, že současný trend nárůstu silniční dopravy, a to zvláště nákladní, se v řádu desítek let nepodaří obrátit. Dá se rozumnou dopravní politikou v dohledné době jen jeho nárůst zpomalit. Nelze den ze dne změnit založený způsob výroby a obchodu, který velký pohyb zboží, polotovarů a materiálů vyžaduje. Zatím se spíše, a to zejména u nás a v dalších zemích, které po uvolnění dohánějí rozvinutý svět, děje opak. S tím je třeba počítat a ne před tím zavírat oči. Platí-li výše uvedené a já myslím, že z velké části platí, pak je nutné silniční dopravu řešit globálně, racionálně a perspektivně a zejména tak, aby dílčí řešení nebylo dlouhodobě na úkor celku, popřípadě lokality jiné.

Vidím-li současnou síť v České republice (mluvím o základní síti – tedy té rozhodující a přenášející většinu dopravních výkonů), většinou kopíruje staré zemské cesty, v nových zkapacitněných trasách, alespoň směrově, s vynecháním obcí na nich původně ležících. Většina jich směřuje od zemské hranice ku Praze. Tento dříve významný fenomén, který prospíval jejímu rozvoji, nyní zvláště s většinou tranzitní dopravou tvoří obrovský problém, který se v Praze a jejím obchvatu kumuluje (i na budovaných obchvatech) a vytváří velmi obtížně řešitelný problém. Řešení je velmi nákladné a těžko dopravně, ekologicky a krajinotvorně bez velkých ztrát zvládnutelné. Tras, které by umožnily transitu se pražské aglomeraci vyhnout, je jak šafránu. E 35, bohudík z celostátního hlediska a bohužel z hlediska místního, takovou je. To by se mělo vzít v úvahu. Její význam naroste propojením se silniční sítí Saska přes Žitavu. Vybudováním a zprovozněním této spojky se otevře paralelní transitní trasa k dálnicím D 8 a D 1 (D 11). Velmi logicky převezme část transitní kamionové přepravy. Nebude překonávat bariéru Krušných hor a Středohoří. Umožní vyhnout se přehuštěné a věčně stojící dopravě v pražské aglomeraci. Přitom trasa je dlouhodobě odzkoušená a fixovaná v krajině jako stará zemská stezka, jdoucí z Lužice a Saska přes Hradec Králové do Markrabství moravského a Uher. Chcete-li, také spojnice královských měst Žitava, Hradec Králové, Brno. Proč tento historický exkurs? Jen proto, abychom si upamatovali, že tento koridor si nevymysleli žádní soudobí šílení plánovači, ani k přírodě necitelní komunisti minulého režimu. Ta trasa je více méně v krajině stoletími vyšlapána s drobnými odchylkami danými spíše bezpečnostním, než dopravním hlediskem.

Je otázkou, zda má být a za jakých podmínek hledána trasa nová, neověřená. Zda jejím přeložením jen nevyřešíme dílčí problém, zda stojí za to zavést dopravu do nyní klidných a dopravou nerušených míst a zda to opravdu zklidní místa jiná, zamýšlená a vyřeší zásadní problém. Ne úzce lokální, ne úzce osobní. Ne na úkor někoho jiného. Argument, že není přípustné nebo je zcestné vést kapacitní dopravní tepnu chráněným krajinným územím a půlit tak Český ráj na dvě poloviny, je licoměrný a účelově zavádějící. Ne trasa E 35 dělí chráněnou krajinnou oblast na dvě půlky, ale ChKO po víc než zdvojnásobení rozlohy a zahrnutí i urbanizovaného území trasu obklopila. Dobře pamatuji diskusi a argumenty prosazovatelů této úpravy. Dobře si vzpomínám na sliby zachování koridoru a hledání rozumných východisek. Kde že ty loňské sněhy jsou. Teď je to hlavní argument, kterým se řeší úzký zájem na úkor jiných, dosud nezasažených území (Sobotecko), širšího celku, včetně Prahy, kde časové hledisko hraje fatální roli.

V Liberci dne 26.6.2006