19.3.2024 | Svátek má Josef


SPOLEČNOST: Sčítání a polská menšina

14.5.2021

Jsme hrdými Poláky, ale i loajálními českými občany

Polská menšina rozjela zajímavou kampaň k nedávno skončenému sčítání lidu ve stylu, hlásit se k polské národnosti je in. To byl velký rozdíl proti kampani za moravskou národnost, která zbytečně vsadila na rozeštvávání a rozdělování lidí.

Poláci v České republice připravili originální propagaci, ve které zástupci z této menšiny vyzvali v klipech na Youtube své krajany, aby se v letošním sčítání lidu přihlásili k polské národnosti. Tato sdělení vyznívala v tomto duchu. Není problém být Polákem a zároveň loajálním českým občanem. Nejznámějším ze zmíněných vyzyvatelů je zpěvačka Ewa Farna, která nyní žije u Prahy, ale vyznává se z lásky k rodnému Těšínsku a jako před deseti lety se i nyní přihlásila k polské národnosti. Ona zpívá polsky a česky, vystupuje u nás i u severních sousedů, kde je rovněž velice populární. Znalost polštiny jí umožňuje oslovit desítky milionů Poláků. Polská menšina je nekonfliktní, otevřená, loajální k českému státu a obohacuje region. Soužití Čechů a Poláků, kteří si zachovávají svoje kulturní specifika, svoji individualitu, může sloužit jako vzor tolerance.

Kampaň za to, aby se lidé přihlásili k polské národnosti, byla pohodová, pozitivní. Zdůrazňovala odkaz předků ve stylu „buďte hrdými a sebevědomými Poláky, kteří žijí v České republice“. Vždyť se můžeme pochlubit i významnými osobnostmi, již zmíněná Ewa Farna je toho důkazem. Ano, i mladí lidé se hlásí k Polsku a nehodlají se zabývat starými historickými událostmi. Ty už jsou překonané, ohlížení zpátky je k ničemu, je třeba se dívat dopředu.

Propagační akce za polskou národnost může i v budoucnu sloužit za vzor pro ostatní. Jako rodilého Moravana z Brna mě mrzí, že se v podobném duchu nenesla i agitace za moravskou národnost. Ta však byla bohužel postavena na zbabělé ukřivděnosti a nenávisti ve stylu, podívejte se na to, jak nám Moravanům všichni ubližují. Místo poukazování na to, čeho všeho pozitivního obyvatelé Moravy dosáhli, se nesmyslně vymezila vůči jiným. Zobrazení mapy České republiky rozdělené barevně na dvě poloviny, z nichž na západní je napsáno nadčeši, kdežto na východní podčeši, bylo hodně hloupé. Editor Českého rozhlasu v Brně Miloš Šenkýř na webu plus.rozhlas.cz uvedl, že on se hlásí k moravské národnosti. „Navzdory plakátům, které upozorňují na přehlížení a znevýhodňování Moravy a snaží se nastolit jakousi nevraživost mezi částmi naší republiky. Jako by někteří politici a aktivisté nedokázali překonat to, jak ztratili oni – a hlavně jejich předchůdci – své politické šance s moravskou kartou na začátku 90. let,“zdůraznil Šenkýř. Souhlasím s ním. Samozvanými a nikým nevolenými moravistickými aktivisty, kteří v moravských regionech opakovaně prohrávají demokratické volby, rozeštvávání lidi na základě neprokázaných tvrzení, neprospívá nikomu a ničemu. Nakonec se také může ukázat jako kontraproduktivní.

Ale zpátky k polské menšině, která žije převážně na Těšínsku. Tamní centrum Těšín bývalo kdysi jedním městem. Krásně o něm zpívá Jarek Nohavica, který má mimochodem rovněž kladný vztah k Polsku, kde je velmi oblíbený, v písni Těšínská. „Kdybych se narodil před sto lety v tomhle městě, u Larischů na zahradě trhal bych květy své nevěstě, moje nevěsta by byla dcera ševcova z domu Kamiňskich odněkud ze Lvova, kochal bych ja i pieščil, chyba lat dwieščie.“ Jistě to musely být krásné časy.

V roce 1918 však toto město rozdělila hranice mezi Polskem a Československem. Vznikly Český Těšín, kterému připadly nádraží a továrny, a polský Ciesziyn s historickým jádrem. To je fakt, který nejde změnit, ale mnoho obyvatel Českého Těšína přesto zůstalo Poláky. Navíc hranice mezi oběma městy po vstupu obou zemí do schengenského prostoru de facto zmizela. Lidé se mohou bez zbytečných překážek a hraničních kontrol navštěvovat, jezdit za prací, za zábavou atd. A to je moc dobře.

https://www.youtube.com/playlist?list=PLUhBnUMhZItZK2QYcW7uLBWk49pVc0W6P