V Ústavě České republiky, v Základním ustanovení, můžeme číst v prvním odstavci Článku 2 toto:
Lid je zdrojem veškeré státní moci, vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní.

Hned v odstavci druhém se dočteme:
Ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo. Tedy tento odstavec dává občanům možnost vyjádřit své přesvědčení o vzniklé otázce či problému přímo, tedy v referendu.

O zákonu o referendu se hovoří už více jak dvacet let a teď se zdá, že dnešní vláda už opravdu předloží jeho návrh k projednání a snad i schválení současnému parlamentu.

Asi nejsem zdaleka sám, kdo si nenechal ujít program "Máte slovo", kde se k tomuto problému vyjadřovali na jedné straně "ohniví" zastánci a na straně druhé, tedy ne odpůrci, ale opatrní příznivci. V pozadí se velmi hlučně projevovali pozvaní zástupci "lidu".

Při sledování velmi rušné debaty (možná to ani debata nebyla) člověku až běhal mráz po zádech. To, co měli být zástupci lidu, byla nevychovaná lůza, nevzdělaní, duchem chudí hulváti, kterým by zákon o referendu, pokud by nebyl ošetřen dokonalými zábranami, dal právo rozhodovat o osudu země. Brrr!

My, kteří už cosi pamatujeme, jsme byli svědky a oběťmi , když "lid" vyzdvihl k moci představitele hnusných, nehumánních ideologií, populistické demagogy Mussoliniho, Hitlera, Stalina, Gottwalda a další, kteří se opírali o přání a moc "lidu".

Referendum může být doplňkovým prvkem demokratického systému, ale bez rozumných a jasných demokratických pravidel, které tento nástroj udrží v rozumných, zákonných mezích, se může lehce stát demokratickému systému velkým nepřítelem. A to je něco, co by si měli uvědomit propagátoři a příznivci myšlenky takzvané "přímé demokracie", jejímž hlavním principem je právě referendum. Naše republika má v Ústavě zakotveno, že jejím systémem je parlamentní demokracie, a nedopusťme, aby se to někdy změnilo!

Když jsem naslouchal nejhlučnějšímu propagátorovi referenda, jeho hulvátské, slabomyslné, populistické demagogii, a nadšenému povyku bezduché lůzy v pozadí, uvědomil jsem si, že i dnes jsou mezi námi takoví mussolínci, hitlerčíci a gottwaldíci a před nimi musíme být stále na pozoru!

Často si někteří vykládají demokracii jako nějaké absolutní právo většiny. Tomu tak zdaleka není, a proto je v demokratických republikách nejvyšším a nezpochybnitelným zákonem Ústava, která jasně dává práva menšinám a vymezuje práva vládnoucí moci většiny, aby se nestala vládnoucí tyranií.

V případných budoucích referendech bude velmi důležité - a snad by to mělo být pravidlem -, aby jejich výsledek byl přezkoumán Ústavním soudem, jestli není v rozporu s právy Ústavou zaručenými, a ještě lépe, než bude referendum vyhlášeno, posoudit, jestli už předkládaná otázka je v souladu s ústavními právy občanů.

Je asi nasnadě, že zákon o referendech bude přijat, my jen musíme doufat, že v něm budou obsažena opatření, která omezí sílu populistických demagogů, žvanilů, které máme mezi sebou a kteří stále docházejí sluchu u nepoučených a mnohdy již, zdá se, nepoučitelných některých občanů naší republiky.